praha.squat.net

Ihned potom, co dolní komora nizozemského parlamentu odhlasovala zákon kriminalizující dosud částečně legální squatting, vyhlásili holandští squatteři a squatterky protestní dny akcí na podporu squattingu, a to od 30. října do 1. listopadu. Na jejich výzvu zareagovala i Československá anarchistická federace (ČSAF) a po domluvě s kolektivem z Truhlářské 11 společně svolaly akci solidarity s holandskými squattery.
celý report na stránkach čsaf

15. října 2009 schválila dolní komora nizozemského parlamentu nový zákon, který vrací tuto zemi o krok zpět. Dříve tu byl squatting za jasně vymezených podmínek de facto legální. Nyní by tomu měl být konec a obsazování dlouhodobě opuštěných domů se má stát zločinem. Aby zákon vešel v platnost, musí být ještě schválen horní komorou parlamentu.

V Nizozemí probíhají protesty proti tomuto rozhodnutí, které upřednostňuje spekulanty s nemovitostmi před lidmi, kteří mají problém sehnat střechu nad hlavou. Nový zákon by měl za následek likvidaci mnoha kulturních a sociálních center a kriminalizaci tisíců lidí obývajících squaty. Holandští squatteři a squatterky vyhlásili od 30. října do 1. listopadu dny akcí na podporu squattingu.

Kolektiv z Truhlářské 11 a Československá anarchistická federace se rozhodly k těmto dnům připojit. Společně proto zvou každého, komu je sympatická myšlenka squattingu, aby se přidali k veřejnému projevení solidarity s holandskými squattery a squatterkami. Sraz bude v pátek 30. října od 15:00 před Velvyslanectvím Holandského království v Praze-Bubenči (Gotthardská 6/27).

Squat Palác Sofia v Žilině čelil policejním provokacím

V pátek 23. října 2009 na žilinském squatě Palác Sofia od odpoledních hodin probíhal první koncert v historii squatu. Poté co odehrálo několik slovenských a skotských akustických souborů, krátce před 22. hodinou na dvůr squatu vnikla nezvaná „návštěva“ v podobě několikačlenné policejní hlídky.I přestože policejní návštěva nebyla vítaná, tak ze strany squatterského kolektivu došlo ke snaze vyřešit situaci nekonfliktní cestou. Ze strany policie však tato vůle k poklidnému řešení nebyla a na místo toho byli povoláni další policisté. Ti pak vyhnali všechny lidi ze squatu před jeho bránu.

Squatterský kolektiv se společně s ostatními přítomnými rozhodl tuto provokaci nenechat bez odezvy. Na situaci několik desítek shromážděných lidí zareagovalo demonstrativním pochodem přes centrum Žiliny až k hlavní policejní stanici. Během pochodu demonstrující skandovali hesla na podporu squattingu a proti státnímu útlaku. Zaznělo zde např. „Palác Sofia žije, boj pokračuje“, „Nechcete nás na squatě, máte nás v ulicích“, nebo „Touhu po svobodě represe nezastaví“.

Poté co demonstrující došli až k policejní stanici, tak zde byly navzdory policejním hlídkám zapáleny svíčky jako vzpomínka na všechny squaty zabité represivními složkami státu. Zazněl i improvizovaný projev jednoho ze squatterů, který ve své řeči zdůraznil, že právě probíhá spontánní vzpomínkový akt na všechny oběti státního útlaku, mezi které patří i squaty a autonomní centra po celém světě.

Spontánní demonstrace byla po několika desítkách minut ukončena a squatterský kolektiv se vrátil zpět na squat. Jeden z prvních střetů mezi squatterským kolektivem z Paláce Sofia a represivními složkami státu tedy skončil ke spokojenosti squatterů! Ze squatu i nadále visí černorudá anarchistická vlajka na důkaz toho, že Palác Sofia opravdu žije a boj za svobodný prostor i nadále pokračuje!

Zdroj: csaf.cz

Autonomní akce je nezávislé sdružení lidí toužících po radikální změně, které spojuje odpor ke kapitalismu jako systému otroctví a současným sociálním vztahům, a toužících po novém světě, kde se již lidé nebudou dělit na třídy, rasy nebo např. podle náboženského přesvědčení. Toužíme po novém svobodném a sociálně spravedlivém světě, který vyroste na troskách toho starého. Autonomní akce není oficiální organizací, ale sdružením lidí, kteří souhlasí s níže napsanými tezemi a mají zájem vytvářet aktivity, které reagují na kapitalistické vykořisťování, chtějí vytvářet tvrdou opozici proti němu a jejich cílem je kapitalismus a všechny jeho nesvobodné vztahy revolučně překonat..

[Read More]

Poté co byl 30. června 2009 vyklizen poslední kulturně-politický squat v Česku (squat Milada), tak squatterské hnutí začalo projevovat svou touhu získat nové autonomní prostory. Někteří jedinci se rozhodli nezůstat jen u pouhého snění a na místo toho podnikli pokusy jak jednoho ze svých cílů dosáhnout.

Nejvýraznějším z těchto pokusů se stala snaha vytvořit squat z bývalých lázní v Apolinářské ulici v Praze. I přes to, že se této akce zahájené 12. září 2009 zúčastnilo několik stovek lidí, nepodařilo se nový squat obhájit. Squatterské plány totiž narušila policie a zabránila tomu, aby byly plně rozvinuty. Tito narušitelé nejenže nový squat „zabili“ již po přibližně 14ti hodinách po jeho „narození“, ale také při svém řádění rozdali mnoho ran obušky, vyzkoušeli si, jaké to je šlapat po lidské důstojnosti, a také pozatýkali mnoho lidí, z nichž některé poslali před soud. Od soudu několik desítek lidí odešlo s rozsudky v podobě podmíněných trestů nebo přidělenými 80 – 100 hodinami obecně prospěšných prací. Část odsouzených však proti rozsudku podala odpor. Soudní proces tím tedy byl znovu otevřen a je otázkou, co bude u jeho konce.

Squatting jako protisystémová opozice

Policejní brutalita, zastrašování, šlapání po lidské důstojnosti a soudní přidělování trestů je pro squatteské hnutí záležitost nepříjemná, nikoliv však překvapivá! Postupy policie a soudů v souvislosti se squattováním v Apolinářské byly sice brutální a nelegitimní, nikoliv však v rozporu s tím, jaká je úloha těchto institucí. Touto úlohou je obhajoba statusu quo, tedy potlačování iniciativy všech, kteří zpochybňují údajnou legitimitu stávajícího systému a konfrontují instituce, které zajišťují jeho existenci. Squatteři a squatterky jsou součástí širšího okruhu lidí, jenž tvoří právě tuto proti-sytémovou opozici. Není proto překvapující, že policie a soudy využívají všech dostupných prostředků, aby zabránily realizaci squatterských záměrů. Mezi tyto prostředky patří mino jiné právě i fyzické násilí, vyvolávání atmosféry strachu, mediální manipulace či kriminalizace.

A čím že vlastně squatteři a squatterky sami sebe staví do proti-systémové pozice, jenž je trnem v oku vládnoucích elit a státních represivních složek? Především svou snahou zpochybňovat tzv. „nedotknutelnost soukromého vlastnictví“, které se v kapitalistické společnosti stalo jakousi „posvátnou krávou“. Squatterská filosofie je stavěna na přesvědčení, že kapitalismus soukromé vlastnictví výrobních prostředků, půdy a nemovitostí staví nad zájmy společnosti a že toto vlastnictví je v důsledku protisociální. Díky němu totiž narůstá sociální nerovnost, která se projevuje prohlubováním propasti mezi chudými a bohatými. Konkrétním příkladem této propasti je i fenomén bezdomovci přeplněných ulic, které jsou zároveň tvořeny spousty dlouhodobě nevyužívaných budov. Jinými slovy: Zatím co jedni vlastní tolik statků, že nejsou schopni jich využívat a nechají je chátrat, tak druzí nemají přístup ani k tomu nejzákladnějšímu, co potřebují k uspokojení svých potřeb. Squatteři a squatterky proto negují kapitalistické soukromé vlastnictví a prosazují správu budov (ale také např. půdy) realizovanou takovým způsobem, aby dokázala uspokojit potřeby všech jedinců tvořící společnost. Samozřejmě tuto správu realizují tak, aby zároveň s uspokojováním potřeb jedněch nebyli utlačováni druzí. Právě z tohoto důvodu si pro squaty vybírají budovy dlouhodobě nevyužívané, u kterých se dá předpokládat, že by se bez squatterské iniciativy staly obětí procesu chátrání či spekulativních praktik. Tento squatterský přístup je vyvrácením mýtu o anti-sociálnosti squattingu. Zároveň poukazuje na anti-sociálnost kapitalismu, jehož zastánci raději nechají budovu bez využití chátrat místo toho, aby ji poskytli k užití těm, kteří to potřebují, nebo by budovu rádi smysluplně využily ke kulturně-sociálním aktivitám.

Důsledný a nekompromisní boj

Tzv. kulturně-politický squatting se často snaží zasadit své snahy do širšího protikapitalistického rámce. Nevnímá squaty jako autonomní ostrůvky svobody, které jsou konečným cílem squatterských snah. Squatty se tak stávají jedním ze způsobů boje proti anti-sociálnosti kapitalismu a jsou též částečným praktickým výdobytkem boje za právo bydlet a kulturně se rozvíjet. Důsledné squatterské snahy se však nespokojují z částečnou autonomií uvnitř squatu, protože i ta je stále obklopená kapitalistickou realitou. Realizace squattů je proto často vnímána jako jeden z mnoha způsobů konfrontace kapitalismu se snahou jej odstranit. Důslednost tohoto boje mimo jiné spočívá i v tom, že neusiluje o pouhou změnu legislativy z proti-squatterské na legislativu ke squattingu tolerantnější, ale vystupuje proti jakémukoliv zákonodárnému systému, jenž je vnímám jako nedílná součást kapitalismu. Nejde zde však o pouhou negaci stávajícího systému, ale také o snahu vytvářet alternativu v podobě rovnostářského společenského uspořádání fungujícího na principech antiautoritářství a lidové samosprávy.

A3 (říjen 2009) můžete stáhnout TADY

Zdroj csaf.cz

První koncert ve squatu Sofia
Žilina, Squat Palác Sofia. 23.10.2009
štart: 17:00

Článek přeložený z angličtiny, originál najdete zde.

15tého října byla porušena základní rovnováha mezi právem člověka na střechu nad hlavou a mezi profitem z prodeje nemovitostí v Holandsku. Tento článek je napsán z perspektivy nezaujatého očitého svědka a klade si za cíl podrobně popsat demonstraci, která byla bezohledně ignorována médii.

Pozadí:

Řada poklidných demonstrací se konala v Haagu vedle budov parlamentu coby potest proti zákonu, který měl být projednáván ten večer. Zákon měl ze squattingu udělat kriminální čin, s trestem až jednoho roku vězení. V současnosti je squatting v Holandsku legální. Člověk může obsadit dům, pokud byl déle než rok prázdný. Pokud majitel potřebuje okamžité vystěhování budovy, může jednat se squatterem nebo jít k soudu. Pokud jde ale majiteli jen o to, aby byl dům znovu prázdný, soud zohlední fakt, že osoba potřebuje mít kde bydlet, oproti potřebám potenciálních zisků ze spekulace s nemovitostí.

“Protisquatterský zákon je iniciativou poslanců dvou koaličních stran, Křesťanských demokratů a Křesťanské unie a opoziční konzervativní strany – VVD. Druhý největší člen vládnoucí koalice – socialisti – je proti novému zákonu. Následkem toho se zákon spoléhal na podporu pravicové opoziční Svobodné strany, vedené proti-islámsky naladěným poslancem Geertem Wildersem. Svobodná strana souhlasila s podporou zákona v případě, že minimální sazba za squatting bude zvýšena.

V tuto chvíli nejsou squatteři v budovách, které byly prázdné víc jak rok, stíháni. Aby byli obviněni z vloupání do budovy, musejí být přistiženi při činu. Ale doba, kdy byl squatting v Holandsku legální, se teď zdá být ztracena. S takovým novým zákonem mohou být squatteři uvězněni až na rok.

Oponenti prohlašují, že squatting pomáhá udržet sociální bydlení, bojuje proti spekulaci, podporuje kulturní iniciativy a chrání historické budovy. Poslední nadějí je odmítnutí zákona v Horní komoře.”

– Citace vysílání RNW (Radio Netherlands Worldwide)

Demonstranti staví stany na náměstí před parlamentem v Haagu.

Zatímco se ze squattingu stává ilegální čin, nebyla ze strany politiků žádná iniciativa najít jiná řešení pro lidi, kteří ztratí své domovy. Tento fakt byl opomenut, stejně jako kultura, vytvořená squattery.

Rozhodnutí o zakázání squattingu je velkým posunem k neokonzervativním hodnotám v pokrokové evropské zemi jakou je Holandsko. Jako Kanaďan, který pozoroval tyto události ten večer, jsem začal přemýšlet o své původní vizi Holandska coby svobodné společnosti s bohatými lidskými právy a tolerantní společností.

Během dne:

O zákonu mělo být hlasováno v šest hodin večer. Demonstrace začala ve 13 hodin, lidé začali stavět stany, na náměstí kousek od parlamentu hrála hudba.

Celá reportáž zde: [Read More]

Minulý čtvrtek 15. října 2009 holandský parlament schválil nový zákon, který ze squattingu udělá zločin. Zákon musí ještě projít senátem.

Nicméně s pravicovou většinou je vyhlídka taková, že od 1. ledna 2010 čeká všechny squaty v Holandsku vystěhování. To bude konec určitého období a cesta bude tímpádem volná pro destrukci našich sociálních center a infrastruktury. Nemluvě o kriminalizaci tisíců lidí, kteří nemají kde bydlet, pro které byl squatting legální cestou k získání střechy nad hlavou.

Obsazení náměstí před parlamentem během hlasování skončilo zásahem robokopů, kteří se vrhli na stanové městečko a zatkli asi stovku lidí.

Fotografie z obsazeného náměstí najdete zde, fotografie ze zásahu pak tady.

Na sobotu 24. října je naplánována demonstrace v Utrechtu a pak budou následovat dny akcí od 30. října do 1. listopadu. Vyzýváme k solidaritě, ať už půjde o demonstrace, anebo o akce na holandských ambasádách a konzulátech. Ukažte jim, že jsme všude, buďte kreativní a vyjádřete váš nesouhlas!

Velvyslanectví Holandského království
Adresa: Gotthardská 6/27
160 00 Praha 6, Bubeneč

Tel: (+420) 233 015 200
Fax: (+420) 233 015 254
E-mail: nlgovpra [at] ti [dot] cz

Pro přespání během demonstrace a akčních dnů kontaktujte:
kraakverbodAAApuscii.nl

15.10.2009 – 22:47

Pravicaci a krestansti demokrati dokazali protlacit zakaz squattingu, namisto, aby zakazali ponechani domu prazdnych. Je to v prdeli!

Squatting v Holandsku je tedy zakazan. Co to sakra bude znamenat v praxi pro tisice existujicich squatu?

Zakon prosel dnes 15teho v Dolni snemovne (Tweede Kamer) a bezpochyby bude ratifikovan take Horni snemovnou (Eerste Kamer.

80-100 squatteru a squatterek bylo dnes zatceno v Haagu pred Parlamentem.

A mozna to bude jeste horsi.

Holandsky- http://indymedia.nl/nl/2009/10/62290.shtml
Obrazky a dalsi info v anglictine – http://www.indymedia.org.uk/en/2009/10/439918.html

kraken-gaat-door

Další číslo info usurpa z obsahu
Sept09: ohlédnutí pár dní po akci, Glosa: pražský Janov?, Ladyfest v Les Tanneries, Část odsouzených squatterů a squatterek podá odpor proti trestním příkazům, Boj na poli legislativy nebo boj proti legislativě? , Infoshop Revolver

stahovat můžete tady