Squat A.K.Fabrika byl založen 26.8. 2003 v bývalé továrně Lacrum (výroba mléčných produktů). Potom, co byla továrna v pol. 90. let vytunelována, nebyla nikým spravována a nikdo se tam, až na pár výjimek (bezdomovců, ukrajinských dělníků), nevyskytoval. Squatterské aktivity zahájila skupinka mladých lidí (anarchistů, antifašistů, studentů, pracujících, nezaměstnaných), kteří reagovali na současnou neúnosnou situaci v oblastech bytové politiky a kulturního vyžití v Moravském Krumlově.
V tomto zhruba sedmitisícovém městě někteří zastupitelé (křesťansko-bolševická koalice versus ODS) nebyli a nejsou schopni připravit mladým lidem podmínky pro realizaci kulturních aktivit – koncertů, diskusí, přednášek atd. Tohoto úkolu se ujal nově vytvořený anarchistický kolektiv a rozhodl se využít objekt Lacrumu a zorganizovat chybějící aktivity.
Zhruba po půl roce objekt získal nový majitel. Před tímto obdobím docházelo k častým represím ze strany policie ČR a městské policie na popud zastupitelstva Krumlova. Pravidelné noční návštěvy strážníků městské policie provázel vandalismus, časté vylamování dveří a šikana – vyvádění squatterů z objektu, bezdůvodné kontroly OP.
Továrna byla před příchodem squatterů v dezolátním stavu. Členové kolektivu prostor uklidili, sehnali vybavení (sedačky, skříně, sociální zařízení) a k bydlení připravili dvě místnosti, ve kterých je stále knihovna s anarchistickými materiály, stolní fotbal a kuchyň. Třetí místnost funguje jako koncertní sál a hospoda. Ohořelé zdi se nově vymalovaly graffiti, ozdobily protisystémovými hesly a na schodišti se nachází výstava nalezených dobových fotek řadových dělníků a funkcionářů. Mezi ohořelými archy squatteři nalezli posudky na řadové dělníky z doby před rokem 1989, např. vyjádření k normalizaci a příjezdu vojsk Varšavské smlouvy v r.1968, která byla vesměs pozitivní, ale samozřejmě chyběly posudky na vedoucí pracovníky tohoto podniku, jelikož došlo v r.1989 ke skartaci).
V souvislosti s A.K.F. byla na náměstí zhotovena nástěnka, coby vyjádření k současné politické situaci (materiály FSA-MAP, Antifašistická akce a informace o koncertech v širokém okolí). Nástěnka byla neoprávněně zabavena Policií ČR a materiály zaslány kriminální policii.
K vydařeným akcím patří vyvěšení squatterského znaku a loga A.K.F., který byl horolezcem umístěn na již neexistující komín továrny (odstřelený v prosinci 2004). Za zmínku stojí, že při vyvěšování loga došlo k narušení squatterské akce policií ČR, městskou policií a současným majitelem i přes veškeré represe na místě akce dopadla úspěšně.
Lidé ve Fabrice slavili narozeniny, proběhly jungle a techno parties, na které okamžitě reagovala kriminální policie i majitel. Jediní, kdo využívali Fabriku k bydlení, byli studenti-radikálové, kteří neměli možnost sehnat vlastní byt (jednomu členovi kolektivu krumlovští zastupitelé byt nepřidělili, přestože je v evidenci u bytového družstva zhruba osm roků, a jako důvod záporného stanoviska při hlasování uvedl jeden nejmenovaný bolševik Karel V. jeho anarchistické aktivity). Squatteři poskytli přístřeší jednomu maďarskému hooliganovi a po dobu jeho pobytu na squatu ho materiálně zajistili.
Členové squatu se organizovali, každou neděli byly pravidelné schůzky, na kterých se řešil úklid, akce, příspěvky, policejní represe, hygiena…
Silnější podpory hnutí se squat nedočkal. Pouze FSA-MAP a aktivisté z praha.squat.net nabídli v rámci možností podporu.
Zrcadlo – nezavislé lokální noviny (podporované mladými konzervativci z ODS) nedokázaly zaujmout objektivní stanovisko a z důvodu neporozumění problematice squattingu a jeho příčin vytiskly o Fabrice jen štvavé články založené na pomluvách. Označily squat za drogové doupě a byly pouze zdrojem dezinformace. Kolektiv reagoval prohlášením, vyvěšeným na informační tabuli v centru města, ale policie tento text bezohledně zabavila.
Obyvatelé města reagovali různě: Bezprostředně po otisknutí článku v Zrcadle přijel do areálu Fabriky člen Fašistické ligy a vyhrožoval smrtí všech aktivistů. Absurdní je, že sousedem squatterů je netolerantní milionář, který má kontakty s kriminálkou a inicioval cílené represe za účelem vyklizení budovy. Důvodem bylo jeho nepochopení squattingu a kriminalizace alternativní mládeže, která má horší sociální postavení.
Velké množství mladých lidí se squattery sympatizovalo, protože aktivity pořádané ve squatu jim byly přirozenější než “kulturní” akce pořádané městem, které si pod tímto pojmem představuje akce tohoto typu, např. nahnání dětí ze základních škol do kinosálu, křesťanské koncerty, mše a zábavové hudební propady. Takové akce nejsou pro mládež, ani pro pracující a nezaměstnané aktuální a neumožňují jim plně se rozvíjet a realizovat svou představu o kultuře.
Po akci Squatech 18.9. 2004 byl squatterům zamezen volný přístup do squatu přes opuštěnou vrátnici továrny. Nyní se dá dostat do squatu pouze hlavní branou, když Je otevřený výkup železa. Výkup železa vlastní mladík, který squatterům ochotně pomáhal s organizačními záležitostmi (připojování elektřiny na akce).
Aby se squatteři vyhnuli zbytečným konfliktům s majitelem, musela být přednáška, která se měla původně konat na squatu, přesunuta do kavárny v centru města. Pořádala ji nově vzniklá celorepubliková organizace Kolektivně proti Kapitálu (1155) a tématem bylo Maďarsko 1956 (odpor pracující třídy proti bolševické diktatuře).
V současné době (2/2005) se kolektiv pokouší komunikovat s majitelem, existuje totiž plán na vytvoření legálního prostoru infokafé/klubu/hospody, s využitím několika místností pro schůze a aktivity anarchistické skupiny.
Jakákoli podpora je vítaná, kontakt: squat [dot] a [dot] k [dot] fabrika [at] centrum [dot] cz
Leave a Reply