Dortheavej 61
Nový web je konečně hotový a běží!
Jak fungujeme?
Abychom zachovali opravdovou alternativu, je zřejmé, že se budeme konfrontovat s těmi, kdo porušují svobody ostatních. Máme tedy pět jednoduchých pravidel, jejichž respektování požadujeme po všech v domě. Jsou to:
ŽÁDNÝ RASISMUS! Rasismus ve vládách a mezi veřejností narůstá a není pochyb o tom, že mít bledou tvář člověku žijícímu v Dánsku zjednodušuje mnoho věcí. V domě mladých netolerujeme diskriminaci založenou na barvě pleti, etnickém původu nebo jazyku.
ŽÁDNÝ SEXISMUS! Všichni jsme nuceni vtěsnat se do binárních genderových rolí, které nás rozdělují do genderových stereotypů s jinými možnostmi a očekáváními. Ženy pak dále čelí diskriminaci protože se potákají s neustálými obavami a stálým nebezpečím fyzického, stejně jako psychologického zneužívání a znásilňování. Sexismus jsou aktivity a názory založené na víře, že muži by měli mít od narození daná privilegia.
ŽÁDNÁ HOMOFOBIE/HETEROSEXISMUS! Heterosexismus se kazuje v přesvědčení, že biologické rody by měly definovat naše genderové identity, sexualitu a výběr partnerů/ek. Automaticky považovat ostatní za heterosexuál/k/y nebo věřit, že ostatní jsou špatní, protože takoví nejsou, je heterosexismus a porušení práv ostatních.
ŽÁDNÉ NÁSILÍ! Násilí je obvyklý způsob utlačování a my ho netolerujeme. Vždycky existuje větší síla, než síla kteréhokoli individua – a to naše jednota. Samozřejmě chápeme rozdíl mezi násilím použitým k utlačování a obranou proti násilí.
ŽÁDNÉ TVRDÉ DROGY! Jakékoli používání drog vede k doživotní karanténě a být zde pod vlivem drog je jistá cesta k vyhazovu.
Kulturní politika
Nikdy neorganizujeme koncert, setkání, uměleckou výstavu nebo cokoli jiného pro peníze. Každý, kdo v domě pracuje, pracuje jako dobrovolný aktivist/k/a a nikdo nedostává plat. Proto každý, kdo v domě vystupuje, dostane pouze cesťák, pití a jídlo. Nemáme zájem na podporování komerční hudby, rozhodně ne ve chvíli, kdy všichni ostatní pracují dobrovolně. Samozřejmě požadujeme, aby umělkyně/ci respektovaly naše pravidla před představením, během něj i po představení.
Aktivismus
Dobrovolní aktivisté/ky se podílejí na všech činnostech v domě, od každé vymalované zdi až po každé uvařené jídlo a každé pití prodané při koncertech. Bývá to tvrdá práce, ale je to nutná součást tvrby rovné komunity. V domě existují různé kolektivy, které pracují na různých úkolech. Většina našich aktivistek/ů jsou součástí jednoho nebo více kolektivů, ale nemusíte být součástí nějakého pracovního kolektivu. Když chcete být v domě aktivist/k/ou, ukažte se na některém z našich pondělních shromáždění, kde vypracováváme program našich aktivit.
Přímá demokracie
Nemáme management a nemáme šéfku/a. Naše nejvyšší instance je plénum, které se koná každý týden v pondělí v 7 hod večer. Na nich koordinujeme naši práci a diskutujeme otázky týkající se domu. Všechna rozhodnutí se snažíme učinit co nejdecentralizovanější. Každý kolektiv v domě dělá svá vlastní rozhodnutí, ale všechny záležitosti mohou být diskutovány na pondělním shromáždění. Nikdy nečiníme rozhodnutí volením, ale snažíme se najít řešení, která by vyhovovala všem. Někteří budou prohlašovat, že to nikdy nebude fungovat, ale my takhle fungujeme už od r. 1982!
Historie domu mladých (Ungdomshuset)
Ungdomshuset (tzv. “Dům mladých”) bylo jméno budovy formálně známé jako Folkets Hus (“Dům lidí”) v ul. Jagtvej 69 ve čtvrti Nørrebro v Kodani.
Ungdomshuset bylo zbudováno hnutím místních pracujících, aby fungovalo jako základna pro boj za sociální spravedlnost. Probíhaly tu setkání a večírky během boje. V padesátých letech postavily mnohé odbory své vlastní budovy a dům byl víceméně prázdný až do osmdesátých let. V 80tých letech rostlo squatterské hnutí a v tomto domě se setkala iniciativa pro Dům mládeže a zformulovala svoje požadavky pro radnici. Během dvou let masového squatování radnice povolila a dům hnutí postoupila.
Ungdomshuset bylo čtyřpodlažní politické a kulturní centrum. Sloužilo jako výchozí bod pro radikální diy scénu v Kodani, hudební klub a místo setkání mnoha autonomních a levicových uskupení mezi lety 1982 a 2007, kdy bylo po dlouhotrvajícím konfliktu strženo. Díky konfliktu mezi radnicí a aktivistkami/y, kteří obývali dům, byla budova předmětem intenzivního zájmu médií a veřejné debaty od poloviny devadesátých let.
V budově probíhaly aktivity téměř každý jednotlivý den, od pondělních shromáždění a politické debaty, až po koncerty a promítání během víkendu. Navíc tu byly mnohé ateliéry, dílny a zkušebny pro kapely.
Ungdomshuset bylo alternativou ke světu, který mezi lidmi způsobuje spory. Věděli jsme, že nejsme schopni vytvořit perfektní společnost v tomto světě, protože jeho zákony a omezení nás utlačují a protože i my sami jsme jím manipulovaní. Základní rozdíl mezi společností, která nás obklopuje, a námi je ten, že neustále bojujeme proti strukturám, které mezi lidmi způsobují problémy
– můžete se k nám kdykoli přidat!
Leave a Reply