Akce Sept09, dlouhodobě naplánované obsazení nového domu, začala v sobotu 12. září ve 14:00 na Palackého náměstí. Zde byl pochopitelně pouze sraz účastníků a účastnic, tudíž se čas krátil různými způsoby, ať už více či méně vtipnou performance „jak se squatuje nový dům“ či čtením distribuovaných tiskovin.
Okolo půl čtvrté se v té době cca třistahlavý dav vydal na pochod směrem k vyšehradskému nádraží, o kterém se dlouho dopředu veřejně spekulovalo jako o místu nového squatu. Pochod byl však pouze zastíracím manévrem, vázajícím policejní složky. Menší akční skupinka mezitím v tichosti podle rčení „pod svícnem je největší tma“ obsadila dům na dohled policejní stanice a zároveň pouhý blok právě od nádraží Vyšehrad. V momentě, kdy k pochodu dorazila zpráva o úspěšném obsazení a nad budovou bývalých lázní v ulici Apolinářská se už třepotala černorudá vlajka, se dav dal do běhu a během minuty byl pod domem.
Lidé se v klidu posadili na malé náměstíčko před dům, jedli donesené bagety a diskutovali – na avizovaný soundsystem naneštěstí nedošlo, jelikož ho policie na místo odmítla vpustit. Akce byla dopředu ohlášena jako nenásilná a i pořadatelé megafonem opakovaně vyhlásili taktiku při případném zásahu: pasivní odpor. Do domu byly oknem „letecky“ doručen zásoby potravin a pitné vody a celkově panovala dobrá nálada.
Po asi hodině a půl spustili squateři a squaterky z domu provazový žebřík s výzvou, že kdo chce, může se k nim přidat. Několik lidí tuto výzvu vyslyšelo a vylezlo domu; jako první se do šplhání pustila mladá dívka, která byla odměněna hurónským potleskem, a dále už to jelo ráz na ráz. Nicméně, tato událost spustila první policejní akci a těžkooděnci začali nashromážděný dav vytlačovat do ulice Apolinářská.
Dav dle dohody klad pouze pasivní odpor, proto byl brzy vytlačen. Toho ihned využila policie, která ústy antikonfliktního týmu vyzvala k opuštění vozovky a ukončení blokování komunikace. Lidé zareagovali vcelku vtipně a začali neustále „přecházet“ přes přechod, který se stále ještě nacházel před policejním kordonem. Bezradná policie kordon pomalu posunovala a omezovala manévrovací prostor, mezitím se ale stala jiná událost.
Policisté si poté vyhlédli jednoho maskovaného účastníka a pokusili se ho zadržet. Lidé se čistě pasivní metodou – tlakem těl mezi chytající policisty a zadržovaného – pokusili o tzv. „de-arrest“, tedy od-zatčení. To bylo dvakrát úspěšné, napotřetí už se nicméně policistům zadržení povedlo. Když byl tento zadržený naložen do policejního antonu, zformovaly se před ním lidské řetězy s cílem zabránit jeho odvezení. Ty byly nicméně rychle vytlačeny a anton odjel neznámo kam.
V tuto chvíli ještě stále nic nenasvědčovalo eskalaci situace. Lidé opět přecházeli přes přechod, tentokrát přímo přes ulici Apolinářská, větší část postávala na chodnících. Po pár desítkách minut předstoupil opět antikonfliktní tým, který oznámil, že lidé na přechodu se dopouštějí přestupku proti zákonu o provozu na pozemních komunikacích (!!) a vyzval je k přesunu na chodník s tím, že pokud nepřestanou blokovat dopravu, bude proti nim použito donucovacích prostředků.
Drtivá většina lidí výzvu (pravda, řečenou asi napočtvrté jako poslední varování) uposlechla; jak už bylo řečeno, akce byla naplánována a ohlášena jako nenásilná a nikdo nechtěl vyvolávat zbytečné konflikty. Na vozovce zůstalo maximálně pět jednotlivců.
Policejní riot
Přesně v ten moment vylétly z policejních řad taktické výbušky přímo pod nohy lidí na chodníku. V ten samý okamžik policisté vyběhli proti lidem na chodnících a začali je být tonfami přes záda i přes to, že dav ustupoval, co mu síly stačily. Ve špatné situaci byly zejména lidé na levé straně ulice ve směru ústupu, kde je chodník úzký, na straně od domu ohraničen vysokým zábradlím, které navíc bylo lemováno zaparkovanými policejními vozy. Velké množství shromážděných ustupovalo pomalu i díky překážkám v podobě schodů do domů, které se tam nachází, i díky zmíněnému úzkému profilu, který pojme pouze malé množství lidí.
Ti, kteří měli tu smůlu, že byly na konci ustupujícího davu, byli neustále biti tonfami a teleskopickými obušky, stejně tak jako neustále atakováni taktickými výbuškami a slzným plynem.
Postup policistů nejlépe popsal jeden z účastníků, který mluvil o „psech, utržených ze řetězu“. Policisté zcela bez řádu honili evidentně ustupující (utíkající) účastníky a účastnice shromáždění. Sám jsem viděl asi tři policisty, kteří s výkřiky „já tě zabiju“ honili jednu dívku až k projektu Albertov.eu, což je od místa zásahu minimálně 400 metrů. Celou dobu ji přitom bil zezadu tonfou přes hlavu. Viděl jsem, jak asi tři policisté bijí ležícího člověka, který měl tu smůlu a při útěku upadl.
Další skupina byla policisty hnána až téměř k Vltavě, což už je od místa zásahu snad kilometr. Během nahánění házeli lidem na hlavy taktické výbušky, které podle instrukcí k použití nesmí být ani na zemi používány v bezprostřední blízkosti člověka. Viděl jsem několik lidí, kterým výbušky proletěly kolem hlavy a minimálně jednoho, který jí byl přímo zasažen do ramene.
Rozprášené shromáždění, na kterém se těsně před zásahem nacházelo cca 150 lidí bylo rozdrobeno na mnoho drobných skupinek. Jenom ve skupině, kde jsem byl já, jsem viděl kluka se zlomeným prstem, dalšího s evidentně hodně poškozeným ramenem (vykloubené či zlomené) po úderu teleskopem, holku se zraněným loktem a 14ti (!!) letou dívku dávící se po zasažení slzným plynem a vcelku dost zbitou tonfou.
Po celou dobu přitom nikdo nekladl žádný aktivní odpor, vzduchem letěla tak maximálně jedna dvě pet lahve, nelétaly žádné jiné předměty, žádné kameny – lidé prostě a normálně utíkali pryč.
Rozprášené skupiny se daly dohromady na Palackého náměstí, odkud opět vyrazily zpět k domu. V jeho okolí pak nastala hra na kočku a myš, a to doslova. Tou myší jsme ovšem byli my. Policie už bez servítek a jakýchkoliv výzev vyskakovala z antonů a rovnou bila a zatýkala kohokoliv, kdo vypadal jako „anarchista“.
Na závěr se sluší dodat, že záminka – porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích blokováním vozovky v ulici Apolinářská – nebyla snad ani předstíraná. Policie totiž po vytlačení lidí celou ulici až do ranních hodin zcela uzavřela, nejen pro auta, ale i tramvaje.
Leave a Reply