Autonomní akce je nezávislé sdružení lidí toužících po radikální změně, které spojuje odpor ke kapitalismu jako systému otroctví a současným sociálním vztahům, a toužících po novém světě, kde se již lidé nebudou dělit na třídy, rasy nebo např. podle náboženského přesvědčení. Toužíme po novém svobodném a sociálně spravedlivém světě, který vyroste na troskách toho starého. Autonomní akce není oficiální organizací, ale sdružením lidí, kteří souhlasí s níže napsanými tezemi a mají zájem vytvářet aktivity, které reagují na kapitalistické vykořisťování, chtějí vytvářet tvrdou opozici proti němu a jejich cílem je kapitalismus a všechny jeho nesvobodné vztahy revolučně překonat..
Proti čemu jsme?
V prvé řadě je to právě kapitalismus, jako systém nesvobody a útlaku. Vše, co dnes děláme, je jeho součástí. Nemá žádný únikový východ, nelze v něm vytvářet svobodný a nezávislý svět.
Odmítáme spolupracovat se systémem, který nás nutí k odcizené práci. Námezdní práce je v současné době pro nás jen způsob, jak se dostat k penězům. Prodáváme naší práci jako zboží, abychom měli na přežití. Nemůžeme výsledek naší práce kontrolovat, nenáleží nám, ale našim šéfům a systému jako takovému. Na pracovištích jsme donuceni si vzájemně konkurovat, protože jsme součástí tržní ekonomiky- trhu práce, který nás nutí prodávat co nejvíce naší práce za co nejmenší podíl, jinak jsme vystaveni strašidlu současného systému – nezaměstnanosti. Odmítáme tyto vztahy i proto, že nás nutí vytvářet ne takovou práci, která by nás bavila nebo práci, ve které bychom se mohli realizovat, ale která nás a naše rodiny uživí, mnohdy v hnusných a nebezpečných podmínkách. Odmítáme i soukromé vlastnictví výrobních prostředků jako takové, protože nám brání se podílet na rozhodování o svých životech, o své vykonané práci.
Nechceme přistoupit na principy kapitalistického systému i proto, že i mimo naše zaměstnání, ve svůj volný čas, nemůžeme volit své aktivity podle svých vlastních potřeb, ale podle našich možností- kapitálu, který jsme “dostali” za svou práci.
Soukolí kapitalismu nás nutí neustále se zadlužovat a tím být závislí na tomto systému. Úvěrová politika se stala jednou z největších zbraní proti nám. Je nutné bojovat proti zadlužování a směně jako takové. To co nás nejvíce utlačuje je samotný kapitál.
Ani ve školách se nemůžeme seberealizovat. Studenti se nemohou podílet na chodu školy, nemohou měnit studijní plán tak, jak jim vyhovuje, ale přistupují na plán, který je jen přípravou k námezdní práci, popř. k podnikání, které naráží na bariéry, které vytváří opět kapitalismus a stát (daně, konkurence atd.).
Stát chápeme jako pravou ruku tohoto systému a odmítáme stát (vládu, represivní složky, daňový systém) v jakékoliv jeho podobě (liberální, sociální, dělnický, všechny druhy diktatury). Represivní složky státu nás nutí vytvářet jen takovou činnost, která pro tento systém nebude nebezpečná. Konzum v nás vytváří pocit imaginární “svobody”, ale jen z toho důvodu, že vše, co děláme, je součástí kapitalistických vztahů a pakliže vystoupíme proti nim, jsou tu represivní složky, které systém ochrání.
Nevěříme v svobodu, kterou nám má údajně demokracie nabízet. Nechceme a nebudeme kandidovat ve volbách, protože ona možnost volby, kterou nám demokracie nabízí, je opět jen imaginární svobodou. Odmítáme totiž všechny formy diktatury a jednou z nich je právě demokracie. Parlamentní – diktatura menšiny většině s možností jednou za čas si zvolit “své” zástupce ve volbách, i proti přímé demokracii (myšleno většinové hlasování), kterou chápeme jako diktaturu většiny menšině. Neusiluje o přeměnu demokracie v jiný systém, který má svou jinakost jen v názvu. Jsme přesvědčeni, že jak pravicové (fašismus, nacismus, liberální utopie atd.) tak levicové (bolševismus, trockismus, dělnický stát atd.) formy diktatury jsou jen “jinou” formou kapitalistického systému, protože jak nám historie ukázala i oni vytváří třídní nerovnosti, nesvobodu a nerovnost.
Chceme-li bojovat za opravdu svobodnou společnost, musíme bojovat i proti všem formám útlaku včetně těch, které jsou starší než kapitalismus samotný. Tvrdě odmítáme jakékoliv podoby diskriminace na základě sexuální orientace, pohlaví, rasy nebo náboženského přesvědčení. Tyto formy útlaku mezi námi nemají místo a proti nim musíme bojovat teď a tady.
Za co jsme?
Třídní boj je pro nás především bojem za naše potřeby, zájmy a práva. Nemyslíme si, že existuje nějaký jednotný proletariát, který je snad onou čistou oázou – ostrůvkem svobody. Nevidíme černobíle a byli bychom slepí, kdybychom neviděli problémy, které mezi pracujícími a studenty existují. Naše zájmy jsou však odlišné oproti zájmům kapitalistů. Pakliže oni chtějí co největší zisky ze “svých” výrobních prostředků a z naší práce, my chceme uspokojit své potřeby. Pakliže oni nám berou naše práva, my chceme rozhodovat o věcech, které se týkají nás osobně a spolurozhodovat o věcech společných. Chceme si vzít svá práva zpět. Pakliže nás systém nutí se zadlužovat, my chceme zůstat svobodní a odmítáme “politiku strachu”, kterou nám tento systém servíruje. Pokud pro ně je konzum způsobem, jak zajistit oběh kapitálu a způsobem, jak alespoň z části zajistit mezi nimi a námi smír, abychom se zase po chvíli volného času vrátili poslušně do svých škol a fabrik, my toužíme po opravdové svobodě. Pakliže pro ně je sociální stát a sociální smír nástrojem, jak udržet naši poslušnost, my toužíme po opravdové sociální spravedlnosti.
Centralizovaná byrokratická mašinérie, národní a globální kapitál a konzumní masová kultura, která z nich vznikla – to je systém, který nás utlačuje a je nespravedlivý a postavený proti nám, ale rovněž vede současnou lidskou společnost k ekologické a kulturní katastrofě a k válce. Ostrá změna kursu se dnes stala naléhavou nutností. Proto navrhujeme radikální alternativu k dnešnímu pořádku, která je založená na humanismu, svobodě a rovnosti. Naším cílem není “zakládat království boží na Zemi,” ale jen otevřít cestu ke skutečnému vývoji společnosti. V takové společnosti mohou sice přetrvat některé ze současných problémů a mohou vyvstat některé nové, ale každopádně bude rovnostářštější, lidštější a svobodnější, než ta současná a za stávajících okolností se stává jedinou alternativou k blížící se katastrofě. Zároveň naše alternativa není jen cílem pro vzdálenou budoucnost, za níž bojujeme, ale společností, kterou vytváříme tady a teď prostřednictvím každodenního odporu.
Jsme anarchisté a anarchistická myšlenka je podle nás založena na základních principech, mezi které patří svoboda, konsenzus, federalismus, svobodná samospráva, sociální spravedlnost, rovnost, solidarita, tolerance, vlastní iniciativa, seberealizace, internacionalismus a přímá akce. Naším cílem je odstranění všech společenských, ekonomických a třídních rozdílů.
Jak toho dosáhnout?
Pokud kapitalismus chceme zničit a postavit místo něj nový rovnostářský, sociálně spravedlivý a solidární svět, musíme se spojit. Pakliže kapitalistickým principem je konkurence, naším principem musí být spolupráce. Bez vzájemné spolupráce se stává námezdní práce již dnes ještě hnusnější a méně efektivní. Vytvářejme proto na svých pracovištích, školách, nebo ve svých čtvrtích autonomní sdružení lidí, která budou radikálně řešit problémy, které je trápí, půjdou proti kapitalistickému systému jako takovému.
Kapitalismus má i tuto slabinu, že je závislý na nás, obyčejných pracujících, studujících i nezaměstnaných. My se staráme o koloběh kapitálu, my vytváříme svou prací zboží, které kapitalisté prodávají a držíme tak kapitalismus při životě. Pakliže si nebudeme vzájemně konkurovat, ale naopak budeme vzájemně spolupracovat, jsme schopní tento systém porazit jednou provždy.
Nečekejme, začněme jednat společně. Soustřeďte své úsilí kterýmkoli směrem chcete a pociťujte svoji vzájemnou blízkost. Hledejte stoupence mezi svými přáteli, spolupracovníky, nebo spolužáky. Začněte od malých věcí, hlavní je, že se můžete organizovat kolem nějakých skutečných témat, jako třeba vydávání a distribuce novin, zakládání dělnických svazů, vytváření svobodného prostoru, komun, alternativních informačních center, nebo účastí na stávce, revolučně-antifašistickém boji nebo např. protestním táboře. Hlavní je podniknout akci, nestavět na státu, nebo buržoazii, podniknout akci proti nim a na nich nezávislou. Je třeba propojovat ostatní skupiny a iniciativy, udržovat informační a organizační styky se stoupenci v celé zemi i v zahraničí. To vám dodá sebedůvěru a sílu. BUĎTE ODVÁŽNÍ! ŽIJTE NAPLNO, SVOBODNĚ A SILNĚ! VZDORUJTE! PAMATUJTE, ŽE I MALÁ SKUPINA BOJOVNÍKŮ MŮŽE SPUSTIT LAVINU!
zdroj : http://www.adny.estranky.cz/clanky/clanky/manifest-autonomni-akce
Leave a Reply