praha.squat.net

Podívejte se na nádherné fotografie z Hot Squat Calendar: r. 2009 a na nový kalendář na tento rok 2010.

Black Hole byl squat o pěti místnostech ve čtyřpodlažním domě obsazený v dubnu a vystěhovaný na konci listopadu 2009. Žilo tu asi šest nebo sedm anarchistů/ek spolu s běloruským přistěhovalcem Kosťou, který tu původně žil sám.

Neustále byly problémy s elektřinou, kterou jsme brali od sousedů, ale pořád nám byla odstřihována. Většina lidí kvůli tomu nakonec musela squat opustit během listopadu. Na konci měsíce přišla policie spolu se zaměstnanci města, vylomili dveře a zazdili je. Ve squatu byla v tu dobu jedna osoba, která musela utéct, aby nebyla zatčena. Policajti a zaměstnanci města ukradli nějaké věci.

V Petrohradu stále ještě jsou další autonomní centra a squaty na bydlení.

Zdroj a odkazy na další informace najdete tady

V sobotu 19. prosince 2009 protestovalo kolem 1500 lidí proti vystěhování squatů v Turíně i v dalších italských městech, fotografie najdete tady.

nový zákon zakazující squatting v Holandsku.

V r. 2008 začaly tři politické strany (CDA, ChristienUnie [En] a VVD) pracovat na novém zákoně “Kraken en Leegstand Wet” (Zákon o squattingu a nevyužívaných prostorech). Má za cíl kompletně kriminalizovat jakoukoli a každou formu squattingu v celé zemi. Holandský parlament (Tweede Kamer) 15. prosince 2009 nový zákon schválil. Stranami, které tento zákaz squattingu podpořily, jsou VVD, CristienUnie, SGP [En], CDA, PVV [En] a nezávislá členka parlamentu Rita Verdonk [En].

Aby byl nový zákon schválen, musí pro něj ještě hlasovat senát (Eerste Kamer). K tomu dojde 1. prosince 2009. Potom už zákon potřebuje jen podpis královny, aby se stal realitou. To se s největší pravděpodobností stane před 1. lednem 2010.

Co přesně tento zákon říká?

Obecně ho můžeme rozdělit do dvou částí.
První část vnáší změny do zákonů v Het Wetboek van Strafrecht (Trestní zákon), Het Wetboek van Strafvordering (Trestní řád) a Uitleveringswet (Zákon o extradici). To jsou nové články, které zakážou squatting.

Trestní zákon:
– změna v čl. 138
– nový čl. 138 odst. a
– existující čl. 138 odst. a se stane čl. 138 odst. ab
– změna v čl. 139 odst. b
– odstranění čl. 429 se všemi jeho odstavci.
Trestní řád:
– změna čl. 67 odst. b
– nový čl. 551 odst. a.
Zákon o extradici:
– změna v čl. 51 odst. a.

Druhá část zákona přináší změny do Leegstandwet (Zákon o prázdných nemovitostech) a Huisvestingswet (Zákon o bydlení). Krátce řečeno, tyto změny mají za cíl prevenci prázdných prostor a pokutování majitelů, kteří nechávají budovy prázdné.

Co se tím říká?

Pvní část zákona (na níž se soustředíme v tomto letáku) umisťuje squatting mezi zločiny. Článek 138a říká zhruba to, že kdokoli vejde do prázdné budovy nebo se v ní zdržuje, bude obviněn ze squattingu, který je zákonem zakázán, a může tedy být potrestán. To znamená pokutu třetí kategorie nebo až rok vězení. Pokud dojde k násilí nebo ohrožování, trestem bude pokuta čtvrté kategorie nebo až dva roky vězení. Navíc, pokud je čin-squatting ‘spáchán’ dvěma nebo více lidmi, může být trest ještě o třetinu vyšší.
Takže nový zákon přinese dvě velké změny:
– Akt squattingu, který hlavně značí obsazení budovy, která je prázdná nebo nevyužívaná, bude úplně zakázán. Doba, po kterou byla budova prázdná, není důležitá, protože článek 429 (podle něhož budova, která je prázdná déle než rok, mohla být doposud ‘legálně’ osquatována) bude úplně odstraněn. Samozřejmě, že vlámání se do budov, které jsou využívány, je stále trestné podle čl. 138 s výrazně vysokým trestem (dva roky vězení nebo pokuta čtvrté kategorie.
– Nacházet se v obsazené budově bude také trestným činem. To prostě znamená, že pro kohokoli v jakémkoli a každém obsazeném domě. Jak dlouho už je dům obsazen není vůbec důležité. To znamená, že kdokoli se zdržuje ve squatu, nejen lidé, co tam žijí, ale dokonce i ti, kdo jsou na návštěvě nebo procházejí, prostě páchají trestný čin. Během možného policejního útoku dokonce hosté, kteří oficiálně žijí někde jinde, mohou být zadrženi a persekuováni.

Nový článek 551a říká, že v případě páchání trestného činu z článků 138, 138a a 139 z Trestního zákona (Het Wetboek van Strafrecht), může každý policista přijít do domu bez povolení k domovní prohlídce a zatknout každou osobu v tom domě, navíc odstranit osobní majetek nebo přikázat jeho odstranění. Článek říká, že vlastník budovy nemusí podávat stížnost policii k tomu, aby mohl začít proces vystěhování. Vlastník se může dokonce nalézat v jiné zemi (možná se skrývat před holandskou “justicí”), přesto bude mít policie právo bránit jeho majetek před squattery.

Co to přináší v praxi?

Holandský parlament navrhuje užití tvrdé represe během prvních šesti měsíců od zavedení zákona. Parlament předpokládá, že tak zastraší většinu squatterů a jejich přívrženců, oddělí ‘měkké jádro’ (softcore) od takzvaného ‘tvrdého jádra’ (hardcore). Počítá s tím, že tito ‘tvrdí’ hardcore squatteři jsou velmi malou skupinkou, která může být jednoduše kontrolována vládní silou. Předpokládá se, že po tomto prvním půlroce squatting úplně ‘vymře’.

Takhle si politici představují, že bude jejich teorie převeedna do praxe. Ta bude ale jiná. Prokuratura už teď sděluje, že to ona, nikoli parlament, je silou, která zavádí zákony a že se rozhodne podle svých priorit. Je ptázkou, zda prokurátoři a policie, spolu s primátory a šéfy policie mají dostatek prostředků (to znamená počet policistů a technické vybavení, místa ve vězeních atd.), aby mohli tento zákon zavést způsobem, jakým to chce parlament. Starosta bude mít vždycky poslední slovo v případě příkazů k vystěhování z různých důvodů. V případě, že přikáže dům nevyklízet, majitel může začít soudní spor proti rozhodnutí starosty. Takové kauzy už se v minulosti objevily a soudce většinou zrušil starostovo rozhodnutí ve prospěch majitele.

Důležitá je také otázka bezpečnosti. Bude-li squatting označen jako trestný čin, policie a prokuratura získá celou řadu nových nástrojů represe: odposlouchávání telefonů, delší vyšetřovací vazby před soudními procesy a další.

Právníci, kteří se zabývali tímto zákonem a hledali v něm skuliny, se shodli na tom, že zákon je psán takovým způsobem, že bojování za squatting u soudu může být nemožné. Jediným místem pro boj za squatting budou ulice, kde lidé neustálým obsazováním mohou ukázat, že nový zákon nefunguje v praxi a že lidé squatovali, squatují a budou squatovat. Někteří právníci doporučují, abychom se nenechali zastrašit výškou trestů, protože existují jako prostředek k zastrašení a jejich použití zůstane v rámci rozhodnutí a inerpretace soudců. Také proto je strašně důležité nenechat se rozdělit na ‘dobré’ a ‘špatné’, ‘softcore’ a ‘hardcore’ squattery.
Zákon stále ještě není zaveden a nikdo neví, jak to bude vypadat v praxi, ale jedna věc je jistá: každý squat by si měl připravit svoje barikády a mít po ruce své kovové zábrany (bouwstempels). Co se týče budoucích squatterských akcí, naše strategie musejí být znovu kompletně promyšleny a změněny v prostředí nové reality, které budeme čelit.

Konec zábavy, je čas bojovat!

Originál textu a leták ke stažení v angličtině a holandštině najdete na Indy NL

Prosinec 2009! Naše Utopie proti vašim Ziskům! Měsíc akcí za autonomní svobodné prostory a proti represi! Přišel čas, aby vzniklo nekontrolovatelné hnutí…

Toto je naléhavá žádost/prosba o pomoc všem z vás, kterých se dotýká represe a konfiskace (odsouvání) nebo kdo s nimi cítíte solidaritu, všem malým skupinám a levicovým komunitám, umělcům a aktivistům. Přichází teď, protože poslední týdny byly velmi bouřlivé, tolik věcí se událo, nejen v Berlíně, ale také v mnoha jiných městech a zemích. Je to téměř ten samý proces, který se stále znovu opakuje: V minutě, kdy se lidem povede uskutečnit to, aby svobodný prostor fungoval kolektivně na jiných způsobech společného života a společného boje, Stát zpětně zaútočí s pomocí svých represivních složek. Vystěhování, zatýkání a soudy. A nezáleží na tom, zda v Erfurtu, Magdeburgu, Berlíně, Hamburku, Drážďanech nebo Oldenburku: v kapitalistické vymahačské logice není místo pro svobodné prostory. Už toho máme dost – je čas se proti tomu společně postavit!

Situace Berlíně…

Brzy ráno dne 16. listopadu 2009 byl zatčen poblíž dvou hořících aut Tobi. Je podezřelý z toho, že auta podpálil a na soud čeká ve vazbě. To samé odpoledne vtrhla do dvou house projektů v Berlíně policie: Liebig14 a Liebig34, lidé byli zamčeni ve svých pokojích a zmláceni, při razii nebyli téměř žádní svědci, policajti se chovali hnusně, jako obvykle. O týden později byla nelegálně vystěhována Brunnenstraße 183. Celý dům policajti zničili, okna vymlátili, v domě se už nedá bydlet. 40 mužů, žen a dětí teď dřepí na ulici.

Dostalo se jim rychlé odpovědi: 3 veliké solidární demonstrace, spousta solidárních akcí v Berlíně a v dalších městech. Během nich bylo mnoho lidí zatčeno, byl vydán zatykač nejméně na dvě osoby. Berlín opravdu vypadá jako město ovládané policií, lidé jsou náhodně vyhoštěni, malé skupiny jsou stíhány, lidé na ulicích kontrolováni a šacováni, dodávky s policajty a policajti v civilu jsou všude.

A přitom se některá média dost tvrdě staví proti levicové scéně a house projektům: Uvěznění Alexe bylo požadováno v tisku (Springerpresse), Tobi byl příliš rychle odsouzen, jeho tvář a jméno se objevovaly na předních stranách, spolu s požadavky/výzvami konečně vyčistit tato “hnízdiště teroru”. To je jenom jeden bod ve státní kampani proti “levicovému extremismu”, který má za cíl izolovat levicovou scénu a postavit ji na rovinu neonacistickým strukturám.

Bylo zřejmé, že taková represe se objeví po tom, co během posledních několika let levicová scéna uspořádala spoustu demonstrací a mnoho akcí kolem problému gentrifikace a svobodných prostor, aby tato témata udržela ve hlavách lidí. Během posledních měsíců berlínská policie a soudy opakovaně přiznávaly svou bezradnost tváří v tvář militantním akcím, udělaly ze sebe blázny a předaly problém k řešení politikům. Také si stěžovaly, že několik různých akcí dostalo podporu od většinové společnosti. Což není veliké překvapení, protože naši politikové nenarážejí pouze na levicové house projekty, ale také na veliké množství lidí žijících ve čtvrtích v městských centrech! Zatímco v Berlíně vzrůstá chudoba, dochází také k obrovskému zvyšování nájmů. Mnoho vrstev společnosti je zasaženo vzrůstajícím hladem po zisku, ale také se proti tomu organizuje mnoho protestů, jak ukazují zasquatované univerzity na celém světě.

Štvanice na house projekty je jedna věc – předstírané politické kompromisy věc druhá. V Berlíně jsme konfrontováni se vzrůstajícími nájmy a gentrifikací ze všech stran. Na jednu stranu jde o úspěch – ale také to přináší nebezpečí. Znamená to nebezpečí této politické strategie: lidé, kteří jsou tím zasaženi, mají být uchlácholeni/uspokojeni drobnými změnami zákonů týkajících se nájmů, hnutí mají být izolována, jenom aby mohla být rozdrcena policajty a státem. Nenecháme je, aby nás izolovali! Nedovolíme jim, aby nás upokojili!

A co dál…

Nejen v Berlíně doutnají žhavé uhlíky svobodných prostor a dalších emancipačních hnutí. Jsou tu také další města, kde se organizuje hnutí odporu na různých úrovních, domy jsou v ohrožení, jsou squatovány a vyklízeny, hnutí za svobodné prostory ožívají v mnoha městech, lidé bojují proti represi, potlačování a sledování. V Hamburku byl čerstvě obsazený dům vystěhován během demonstrace za svobodné prostory a média připravují útok na Rote Floru. V Erfurtu byl dlouhodobě zasquatovaný projekt Topf und Söhne vystěhován šíleně početnou policejní silou, poté tiše obsazený Kegelheim byl násilně ukončen ještě ten večer, kdy byla jeho existence veřejně oznámena.

V Holandsku právě prošel zákon, který kriminalizuje celou squatterskou scénu a staví squatting a také jeho podporu mimo zákon. Přijetí tohoto zákona může být také chápáno jako “úspěch” mediální štvanice a nedostatku solidarity, která měla být projevena po jeho ohlášení. V polském Lodži došlo také k brutální razii na squat K50. Dobře známý squat Milada v Praze byl vystěhován.

Ať je to Erfurt, Hamburg, Vídeň, Magdeburg, Münster, Wilhelmshaven, Oldenburg, Praha, Lodž, Berlín nebo Drážďany – jsou to ty samé sračky, všude ta samá represe…

Protože tam, kde lidé bojují proti kapitalistickým opatřením, která se stále zhoršují, jsou tito lidé vězněni za to, že bojují za své utopie o lepším světě. V případě, že se hnutí stane širším, vždycky následuje represe a potlačí ho, izoluje, kriminalizuje a ubrzdí, jako nyní v Berlíně nebo jako minulý rok v Řecku. Musíme se proti tomu bránit a vyjádřit naši solidaritu!

Nejen regionální akční měsíc…

Chceme vás vyzvat, abyste se zapojili do akčního měsíce za naše svobodné prostory a proti represi v rámci vašich možností a prostředků. Myslíme si, že je důležité pochopit celý kontext a ukázat solidaritu, ale také jednat na lokální úrovni a rozšířit tak naše struktury, získat zkušenosti a být nekontrolovatelní. Nemůžeme si teď v Berlíně nebo v Hamburku dovolit uspořádat veliké demonstrace. Doufáme, že vznikne podobné hnutí jako po vystěhování Ungdomshuset, kdy probíhaly solidární akce ve více než dvaceti městech a ukázaly sílu a rozmanitost našeho hnutí. Kromě akcí vás také chceme vyzvat ke sdělování vašeho vnímání svobodných prostorů. Co to znamená vybudovat alternativní centrum mládeže ve východním Německu nebo jinde, jaké jsou rozdíly mezi projekty ve větších a v menších městech, jak se tyto prostory rozvíjejí? Cílem je posbírat co nejvíce článků a příběhů a všechny je poskládat do jedné brožury.

Ať je to cokoli, pouliční divadlo, informační akce, reclaim the streets, spontánní demonstrace, vytváření nových svobodných prostorů, rozdávání letáků, promítání, koncerty na veřejných prostranstvích, tramparties, noční procházky, solidární parties – hledejme naše vyjadřovací prostředky a všichni společně ukažme, že máme dost těch sraček.

Datum: Akční měsíc začíná PRÁVĚ TEĎ a 3. ledna 2010 budeme mít speciální plénum a budeme diskutovat o tom, jak pokračovat!

Nekontrolovatelní, různorodí, subverzivní, kreativní – ať je tahle zima pálí!

wba.blogsport.de