Info Usurpa #15

Zatím, co u nás proběhla první část soudu se squatters z Albertova, zdá se že holandští pravičáci, kteří se dostali k moci, si nehledě na dlouhodobou politiku a úspěchy měst zákaz squattingu prosadí. V Holandsku se s mezinárodní podporou brání a demonstrují, my se tu taky držíme a o něco se snažíme. Neměli bychom zapomínat, že nám jde o jednu věc a hranice pro nás nic neznamenají, dnes už snad ani ta vzdálenost moc ne.
Soud na Praze 2 probíhá docela dobře. Naše argumenty jsou silné, řešíme sociálně-kulturní téma, které přesahuje nějakou subkulturu. Jen ten soudce je tak nějak stejný jako minule. No, uvidíme jestli ho přesvědčíme, aby svoje rozsudky změnil. 7. ledna bude přelíčení pokračovat. Každopádně už se připravujeme a částečně i těšíme na stání u vyšší instance. Je to dobrý prostor k veřejné diskusi nejen o squattingu, ale i spoustě dalších témat, která se nás každý den dotýkají. IU je tentokrát zaměřená na zahraničí, a tak obsáhlý report ze soudu hledejte na milada.org, můžete projít policejní videa z Albertova nebo sledovat další spřízněná periodika. A hlavně nezapomínejte žít svůj život a bavit se, změna začíná u nás:)

Prosincová Info Usurpa přináší rozhovor s člověkem, který squatuje v Řecku, krátké informace o vystěhováních v Berlíně a v Krakově, několik článků o holandském hnutí a akci na jeho podporu v Poznani, program Revolveru a akce v Truhlářské, info o vaření a rozdávání jídla FNB , pozvánku do projektu dvp a další drobnosti.
IU #15 (pdf) můžete stáhnout TADY!

Info Usurpa vychází déle než rok, je nám vytýkána neorganizovaná distribuce. Pravdou je, že nemáme prostředky na to, abychom IU tiskli sami a rozesílali, proto jsme zvolili taktiku decentralizace a každého, kdo se ozval, že by chtěl IU šířit, jsme žádali o vlastní iniciativu, jenže postupem času se distribuční síť v některých místech rozpadla, nemáme žádnou zpětnou odezvu o tom, kdo kde IU tiskne, tudíž nemáme ani přehled a nevíme jestli to, že newsletter vydáváme pravděpodobně bez valné distribuce není na škodu.
Ty/i z vás, kdo distribujete IU nebo chcete distribuovat, ozvěte se na náš mail!

Poznaň (Polsko): Solidární demonstrace s holandskými squatterkami a squattery

Asi patnáct lidí, včetně členů anarchistické federace a členů kolektivu squatu Rozbrat, se 27. litopadu 2009 sešlo před holandským konzulátem v Poznani, aby protestovali proti zákonu, který zakazuje squatting a podle něhož by se squatting od 1. ledna 2010 měl stát zločinem. Konzul přijal naše komuniké, které si můžete přečíst níže.

Poznan - Soli s Holandskem

Cílem piketu bylo projevit mezinárodní solidaritu s holandskými squattery/kami, kteří se možná podle zákona stanou zločinci. Podobné akce proběhly také v Gdaňsku a v mnoha jiných evropských městech.

SOLIDARITA JE ZLOČIN, KTERÝ NIKDY NEPŘESTANEME PÁCHAT!

Komuniké:

My, squatteři a anarchisti z Poznaně jsme velmi znepokojeni antisquatterským zákonem. Squatterské hnutí v Holandsku je známé a společností je přijímáno. Má několik desetiletí dlouhou tradici a rozvinulo svou vlastní infrastrukturu a kontrakulturu, která poskytuje přístřeší a umožňuje desititisícům osob svobodně se rozvíjet. Úřady chtějí zavést anti-squatterský zákon do praxe bez jakékoli veřejné debaty, a to nás ještě více uráží. Zjišťujeme, že navrhovaný zákon je součástí širšího evropského plánu vytvořit společnost závislou na velkém byznysu – privatizace vysokého školství, zdravotnictví a dalších veřejných služeb nebo v tomto případě pokusy omezit výběr bydliště vynucováním předražených nájmů. Téměř každý týden se k nám dostávají informace o vyklizených squatech v celé Evropě, míst, která mnohdy fungovala desetiletí a kolem kterých se sdružují stovky lidí. Ve všech státech chtějí vlády to samé – pacifikaci hnutí zdola, která odmítají tu jejich údajnou “svobodu” a “demokracii”.

Pokud holandská vláda tento zákon přijme, od 1. ledna 2010 obsazení budovy povede k uvěznění. Je rozumné považovat uspokojení základní lidské potřeby, kterou je přístřeší, za zločin? Myslíme si, že holandští politici mají pouze jeden jediný cíl – ztotožnit zastánce svobody s kriminálníky, a tak ospravedlnit věznění lidí, kteří hlasitě poukazují na vady kapitalismu. Úřady chtějí ukrást prostory, v nichž je vytvářena kritické a samostatné myšlení, prostory, které umožňují přípravu akcí proti sociální nespravedlnosti, rasismu, konzumerské propagandé a všem dalším formám dominance.

Anti-squatterský zákon nepostihne pouze samotné squatterské hnutí, ale také nejchudší vrstvu obyvatelstva, pracující, imigranty a všechny, kdo jsou nuceni squatovat kvůli nedostatku peněz na vysoký nájem. Ve jménu mediálního modelu zákonů dbalého občana, který pracuje osm hodin denně, aby polovinu platu odevzdal majiteli nemovitosti nebo bance, která mu poskytla úvěr, tak budou tlačeni do role kriminálníků a povalečů, kteří prý kradou něčí domy.

Nesouhlasíme s navrhovanou reformou, protože i nám hrozí vystěhování, přestože naše sociokulturní centrum spravujeme víc než patnáct let a od úřadů jsme nepřijali ani jeden jediný halíř. Víme, jak se budou tisíce lidí cítit, až po novém roce na jejich dveře začnou klepat soudní vykonavatelé a policie. Víme, že stejně jako my bojujeme za svůj squat, holandští squatteři budou bojovat za své domy. Jsme si jistí, že pokud holandské úřady napadnou squattery, srdce i ulice vzplanou, stejně jak hořely před dvěma lety v Kodani!

KOLEKTIV SQUATU ROZBRAT, ANARCHISTICKÁ FEDERACE V POZNANI

Originál na webu rozbrat.org

Výňatek z internetové diskuze o situaci v Holandsku, jde o reakci na situaci po schválení protisquatterského zákona v říjnu 2009 (překlad z angličtiny):

Ta smutná zpráva (pozn. o přijetí zákona) je pouze relativní. Tradičně silné a organizované, politicky inteligentní a militantní holandské squatterské hnutí nezastaví svoje aktivity jenom proto, že mu to přikážou nějací zákonodárci. Squatterské hnutí v Holandsku má svůj základ v obrovském nedostatku cenově dostupného bydlení. (Naneštěstí) však tento problém rozhodně v blízké budoucnosti vyřešen nebude. Předložený zákon ještě neprošel senátem, ale pravděpodobně se tak stane. Nicméně vedení většiny velkých měst už konstatovala, že zákaz squattingu vynucovat nebudou. Dokonce vysocí policejní úředníci vyslovili vážné pochyby o jeho uskutečnitelnosti v rámci veřejnosti. Samo squatterské hnutí pak z celého toho vzruchu spíše profitovalo. Mnoho kolektivů, které byly v polospánku po mnoho let, se teď začíná hýbat, brousí svá páčidla a obsazuje prázdné domy. Je tady spíše neobvyklý smysl pro jednotu v tradičně decentralizovaném holandském squatterském světě, které když pocítilo, že mu jeho odpůrci dýchají na záda, organizuje demonstrace s účastí z celého Holandska, připravuje akční dny a vzdoruje. Navíc proběhly solidární akce v několika evropských zemích. Prosazovaný zákon má především symbolický charakter, jak tvrdí sami jeho podpůrci. ‘Ruce pryč od majetku někoho jiného’ je jejich krédo. Ale pokud jde o zbytek, zdá se, že nikdo doopravdy nepopírá fakt, že zákon nepřináší žádné reálné řešení opravdových problémů, kterým čelí moderní urbanizmus v hustě zalidněné zemi, jakou Holandsko bezesporu je. A navíc, jeho zavádění bezpochyby přinese na pořad množství stěžejních otázek o přidělování (pozn. asi bydlení), což squattery vždycky těší a čeho se jejich protivníci doopravdy bojí.
Nemusíte se až zas tak moc bát, protože konec konců, revoluční aktivity byly vždycky ilegální.
Pozdravy z Amsterdamských barikád
KRAAKEN GAAT DOOR! (Squatting bude pokračovat!)

Tags:

Rozhovor o squattingu v Řecku



Jak jste se dostali k myšlence vzniku českého squatu právě v Řecku, byly nějaké plány nebo jste využili dřívějších informací o zákazu vstupu policie na univerzitní půdu?

Plány moc nebyly, prostě jsme se rozhodli jet do Řecka a zkusit to tady, páč když jsem tu byl loni, dost lidi mi říkalo, že se squatama tu není problém, tak jsme si řekli, proč to nezkusit, zůstaneme nějakou chvilku v Řecku a okoukneme i jinou kulturu, hlavně tady je směšný to, že místní squaty místo toho, aby držely po spolu, tak jsou většinou rozhádaný, buď kvůli politice, protože dost místních má rádo komunismus, nebo jen kvůli názorům, je to s nima tady takový divoký.

Jak tedy fungují squaty v Řecku?

No, Řecké squaty fungují většinou jako kluby, pořádají převážně koncerty a místní demonstrace, je docela směšný, že některé místní squaty tíhnou ke komunismu, což bylo pro mě celkem překvapení, tady v Soluni jich je poměrně dost, já znám lidi z pěti místních, z toho tři jsou v areálu univerzity a Delta je z universitní koleje na Egnatia Street, to je asi největší squat v Soluni

Kolik Vás ve squatu je, jakou máte koncepci pro fungování a co nabízíte veřejnosti?

Tak prozatím máme koncepci to, jen se udržet, pač se teď vynořilo pár problémů s policajtama a vypadá to, že se to pokusí zavřít v blízké době, vybrali jsme si moc bohatou část Soluně, je nás tam zatím pět a spíš teď jen vyčkáváme co se bude dít.

S podporou při vyklizení tedy počítat nemůžete, jak reaguje universita na to, že mé na své půdě squaty?

No, tady náckové před pár dny dva squaty v Athénách vypálili, snad se nám to podaří ubránit, je nás na to málo, to je ten největší problém, no, celkem to tady prochází, sám se tomu v celku divím, squateři zneužívají toho, že na univerzitní pozemky nesmějí policajti.

Jaká je k vnímání squatů mládež, která o sobě dává najevo že je levicová?

Co já vím, tak místní levicová mládež jsou většinou jen chuligáni, kterým je tak nějak všechno jedno, politika atd., na místních demonstracích jsou ale v první linii při bitvách s policií, spíš je možná i vyvolávají, alespoň mi to tak přišlo, protože teď 17. listopadu tady byla demonstrace a jediný kdo se pustil do bitvy s policií byli mladí do 20 let a pak pár pankáčů, zbytek, lidi, co to viděli, chvilku koukali a pak se pokojně rozešli, ale nikdo se je nepokusil zastavit, prostě si ti lidé oddemonstrovali, co uznali za vhodné, a pak se rozešli, jen ti mladí se prostě vrhli na policii a válčili skoro do rána, teď se tu chystá další protest na 6. prosince, to je rok od tý doby, co zabili místní policajti jednoho kluka v Athénách, tak sem na to zvědavej.

Jak probíhalo obsazení objektu a podle čeho jste vybírali?

Vybírali jsme dům podle toho, jak je dlouho opuštěný, a aby jsme mohli nastartovat elektřinu a vodu, což jsme našli školu, jenže teď máme asi problém s tím, že nám místní městský úřad školu zavře, chystají se ji zbourat a postavit tam parkoviště, náš největší problém je, že je nás tu málo, včera nás vynesli a dneska tam dávají do oken mříže, takže jsme dnes na Deltě a čekáme co bude, chystáme se ještě vrátit, ale lidé z Delty říkají, že je to vcelku beznadějný, že ten pozemek je prodán do soukromého sektoru, takže s tím asi moc nenaděláme, budem se muset podívat po novém domě, je těžký tady něco uválčit když jsme jen dva plus par místních.

Co říkáte na situaci a události u nás od vyklizení posledních dvou squatů?

Vyklizeni Milady tady prožívalo i dost místních, pač na Miladě nějaký čas taky strávili, hlavně máme dost omezené informace, páč máme omezený přístup k netu, tady se říká, že Miladu prý dokonce zbourali a že lidi z Milady odtáhli někam na Slovensko, vypadá to, že squatting v Česku pomalu vymírá a nezbude než hledat nové placy v cizích státech, což je podle mě dost smutný, přitom je po Čechách tolik prázdných objektů, co s nimi než jim vrátit život.

Jak při vyklízení squatu policie v Řecku postupuje?

U nás to bylo tak, že poprvé přišel starosta s městskou radou a dvěma policisty a akorát řekli, ať opustíme objekt, tak jsme se zvedli a vyrazili na ulici, tam jsme si sedli a čekali, až odjedou no a nastěhovali jsme se zpátky, po druhý přišli čtyři policajti a to samé, jen nás vynesli, tak jsme znovu počkali a vrátili se zpátky a teď po třetí tam vlítlo v sedm ráno osm policajtů, posadili nás na pár hodin do místní vyšetřovatelny, tam běžná kontrola a po pár hodinách nás pustili, teď dávají do baráku mříže do oken, aby se tam nedalo dostat, takže to vypadá, že škola bude asi zavřená.

Jaké je soužití lidí pravidla pro život, jak probíhá přijetí nového obyvatele, jsou také obecné problémy ve vztahu muž žena, gender, feminismus, sexismus?

Přijetí nových lidí na Deltu, my měli výhodu, vcelku, že jsme se znali s místníma lidma z Delty, takže jsme s tím neměli velký problém, ale jinak nechtějí moc přijímat nové lidi, páč dost lidí prý pobyt na Deltě zneužívalo, protože Delta je dost velký dům, asi deset pater, je to ze staré univerzitní koleje a žije tu asi 30 lidí, no, a pravidla pro život tady: každý den v pět je schůzka, kde se rozhoduje, co kdo kde uklidí a co je třeba udělat, ale jinak tu nějaký řád není, jo takové hlavní pravidlo, žádný drogy a narkomani na baráku, což je normální.

Vnímání squatingu zákonem a společností?

Jak to tady vnímají lidi okolo, to nevím, my když jsme otvírali Old Skuul, tak se zdálo, že lidé v okolí to vítají, že se vrátí do toho domu tak nějak život, ale nevím, něco jiného ti ty lidé můžou říkat a něco jiného si myslet.

Máš nějaké informace i o jiných squatech v Soluni?

Znám lidi z Fabryka Yfanet a z Techtle Mechtle, pak je tady ještě jeden umělecký a Street Atak to jsou čistě pankáči.

Jezdí často turisté – squateři na místní squaty?

Celkem přes léto není problém se tady ubytovat na pár dní, Fabryka Yfanet, tam je to trošku složitější, páč je to tam dost politický, ale na Deltě přes léto není problém, jinak tu žije dost lidí z jiných států nastálo nebo delší čas, jsou tu Španělé, jeden Rus, Němci týpek někde z Jižní Ameriky celkem dobrá směs.

Squaterství je veřejně prospěšná práce, ne zločin

Dnes mají před odvolacím soudem stanout lidé, kteří 12. září obsadili prázdný dům v Apolinářské ulici. O jejich trestu se zatím rozhodlo ve zkráceném řízení, tedy jako kdyby jejich kriminální jednání bylo nepochybné, podobně jako u zadržených fotbalových výtržníků. Poněkud ironicky byla většina squaterů a squaterek odsouzena k „veřejně prospěšným pracím“.
Dle našeho názoru tak soud pouze výstižně pojmenoval činnost, za niž je odsoudil. Odvolání proti rozsudkům nebylo motivováno pouze individuální snahou protestovat proti nespravedlivým trestům, představuje také snahu vnést do veřejného prostoru několik otázek: Je si společnost opravdu jista, že chce bez přemýšlení odsuzovat tuto podobu protestu? V čem spočívá „společenská nebezpečnost“ (nutná podmínka pro označení činu za trestný) proměny prázdného domu v kulturní a společenské centrum? Není v čase krize, zvyšujících se nájmů a rostoucího počtu bezdomovců společensky nebezpečné spíše nechávat domy prázdné a spekulovat s nimi?
celá verze letáku
stahujte širte kopírujte!!!

Na týden v Amsterdamu

Na týden v Amsterdamu. Bydlíme ve squatu na jednom bulváru na východě. Vysoká budova, strašně příkré schody. Spíme až nahoře pod střechou, dva prázdné pokoje, výhled přímo na ulici pod námi. Hned naproti je veliká policejní stanice.

Sobota:
V Joes’ Garage je give away shop (Weggeefwinkel) – hadry, boty, knížky, předměty, nádobí a další drobné i velké věci jsou v pátek večer vytaženy z polic a naaranžovány, aby přitáhly pozornost a nakupování bylo zábavou a zážitkem a navíc za nic! Prý nejde o to, aby lidé sebrali co můžou jenom proto, že je to zadarmo. Hotová scénografie, trochu kýče, nějaký příběh, všechny předměty dostanou svoje místo. V sobotu sem pak přicházejí lidé ze sousedství, někdo pro staré knihy a desky, jiný pro oblečení, filmy nebo třeba kočárek. Někteří se strkají, rychle berou všechno, co lze, jen aby je někdo nepředběhl. Jiní na ně koukají trochu pohoršeně nebo s úsměvem a ukazují si podivné nebo legrační předměty, které našli, nebo vzájemně obdivují dobré úlovky, třeba ta krásná pozlacená svíčka ve tvaru hodin – jako by vypadla z Alenky v říši divů. Klábosíme, smějeme se nad knihou o mužském orgasmu, do které jsem se neodvážila nahlédnout, ale jiná žena ji prohlíží a nakonec ji strčí do tašky, hehe, smějeme se…se starším pánem mluvíme o cestování a o všem možném. Přichází nějaký kluk a přiváží krabice s reflektory, kabely, nádobím, které chce rozdat. Turecké ženy se strkají, nádobí cinká. Je to divočina. Hehe. Večer pomáháme zase všechno sklidit do kufru a do krabic, uložit zpátky do polic, kde bude obchůdek s věcmi zdarma a mimo zákonitosti peněženek čekat celý týden do příštího sobotního give away shopu.

Neděle:
Naplánovány jsou čtyři obsazení, jdeme pomoct na dvě z nich.
Celý článek: Celý článek

Tags:

Středa 2.12. workshop k podpůrné akci před soudem P2

Ve čtvrtek 3. prosince od 9 hod. proběhne na Obvodním soudě pro Prahu 2 přelíčení se squattery z Albertova.

Připravuje se jejich podpora před soudem i v jednací síni.

Workshop proběhne den před soudem, ve středu 2. prosince v Truhlářské 11 od 16 hod., dorazit můžete i později (infotel. 775 448 753).

Turín (Itálie): Demonstrace na podporu squatterů/ek, 19. prosince 2009

Solidarietà… Solidarity… Solidaridad… Solidarité… Solidarita

Turínská radnice v čele s “levicovým politikem” Chiamparinem se 16. listopadu rozhodla, že vyklidí všechny turínské squaty. Ohroženy jsou především anarchistické squaty: Asilo, Barocchio, El Paso, Mezcal, Lostilo, squat la Boccia atd.

Takové rozhodnutí se rovná vyhlášení války squatterskému hnutí. Turínské anarchistické a autonomistické squaty vyzývají k mobilizaci a opozici.

Anarchistické squatterské hnutí je v Turíně důležitou realitou již téměř třicet let. Vítáme každou solidární akci, posílejte reporty na mail squatATsquat.net a na weby Tutto Squat a Indymedia-Piemonte. Můžete také demonstrovat před italskými ambasádami a konzuláty apod.

Zveme vás také do Turína.

http://tuttosquat.net/
http://piemonte.indymedia.org/

Demonstrace proti represi a vyklizení squatů
Sobota 19. prosince 2009 – 14hod.
Před vlakovým nádražím Porta Susa – Torino

10.. 100.. 500.. 1 000.. 5 000.. 10 000 obsazení !

Plakát najdete tady

Freeshop v Truhlářské

Squatting a demokracie..???

Někteří ze starší generace českých squaterů byli přesvědčeni, že squatting má podvratný potenciál vzhledem ke kapitalismu. Historie jejich hnutí tento optimismus příliš nepodpořila. Přístup nové generace, tak, jak jsem jej zaznamenal na deštníku-transparentu neznámého člověka, který se motal kolem “bloku”, vedeného páně Slačálkem na včerejším průvodu u příležitosti 20tého výročí listopadu 1989, je zřejmě už úplně jiný. cely text z jednoho blogu tady