Squatteři/rky ze squatu BxA volají o pomoc
Squat BxA v Tel Avivu byl otevřen v zimě 2005, skupina aktivistů/ek opravovala budovu po tři roky. Opraveno bylo elektrické vedení a rozvod vody, vznikly tu dvě kuchyně a uspořádalo se spousta aktivit v interakci se sousedstvím a naprosto nezávisle na pomoci shora – výstavy, veganské večeře, workšopy, promítání filmů a akce pro děti… Všechny aktivity byly bezplatné.
Vznikl kolektiv, který se snažil rozšiřovat myšlenku bezplatného bydlení, přirozeného práva v Izraeli.
21.11. 2007 byl squat vystěhován.
Izraelské zákony tvrdí, že dům, který byl obsazen po dobu delší než 30 dní, nesmí být vystěhován bez rozhodnutí soudu. Budova byla bývalou Mikve, židovským lázeňským domem, který vlastnila ortodoxní náboženská skupina. Došlo k několika nelegálním pokusům o vyklizení, ale všechny byly neúspěšné.
V tuto chvíli je pět z nás souzeno, město na nás chce vysoudit pozemkovou daň, která dosahuje výše půl milionu šekelů (asi 125 tisíc dolarů). Jde o dluhy, které na domě byly už v době, kdy jej squatteři/rky obsadili. Jde o divný proces, který páchne nezákonností. V lednu dojde k rozsudku, který bude pravděpodobně znamenat jen to, že náš dluh bude snížen o pár tisíc šekelů.
Pomozte nám! Každý, kdo byl součástí domu tady v Izraeli i mimo něj, squatteři/rky a aktivisté/ky na celém světě. Možná budeme opravdu potřebovat nějakou finanční pomoc, a tak budeme rádi za kapely, které chtějí uspořádat benefity doma nebo ještě lépe: tady v Izraeli, anebo za cokoli, co vás napadne.
Nepřestaneme bojovat, nepřestaneme požadovat právo žít jako svobodní lidé!
Kontakt: basquaterATgmail. com
Ungdomshuset: 15 lidí odsouzeno
V pondělí 22. prosince 2008 bylo odsouzeno 15 osob k odnětí svobody nepodmíněně.
Tresty se pohybují od jednoho roku a tří měsíců k devíti měsícům!!
Více informací: mochasin.com
Práve vyšla nová INFO USURPA #3
V prosincovém čísle Info Usurpy najdete zas o něco víc informací z domácí i zahraniční scény. Přečíst si můžete články o zásahu na Cibulce (jeden z nich je fiktivní policejní zpráva:) a o Miladě, kde se v tomto měsíci policie taky zastavila, pozitivní je pak informace o schůzce milaďáků a milaďaček se sousedy/kami nebo text o bristolských squatterech/kách, kteří protestovali proti spekulaci s majetkem už více než dva týdny. najdete pár informací o protestech proti zákonu, který by v Holandsku squatting zakázal, menší příspěvek o infokampani na severu Čech a pozvánky na akce, které se budou konat v tomto měsíci.
Můžete začít stahovat:
(verze pro tisk je přichystaná na obojstranný tisk, čísla stran jsou různě na okrajích)
Všechny texty v podobě článků si přečtete tady: [Read More]
Bude squatting v Holandsku zakázán?
Už od r.2003 dochází v holandském parlamentu k opakovaným pokusům prosadit zákon, který by pozměnil zákony týkající se obsazování prázdných budov, a postavil by tak squatting mimo zákon….
Po několika letech relativního klidu se kol. r. 2003 začaly holandské squatterky a squatteři znovu organizovat na širší politické bázi. S tím souvisel i rostoucí zájem političek a politiků o jinak pouze undergroundové hnutí. A tak v době, kdy squatterky a squatteři začali obsazovat výrazné lokality, jako velké villy, část olympijského stadiónu a celé řady domů v jedné ulici, začala se jich lobby obchodnic a obchodníků s nemovitostmi obávat. Brzy vyústil problém v situaci, kdy si pravicové strany začaly stěžovat na fakt, že je squatting podle zákona stále ještě legální. Teď, v r.2008, mnoho let poté, co squatterky a squatteři získali širokou podporu veřejnosti, není stále rozhodnuto, dokonce ani potom, co představitelky/é čtyř velkých měst (Amsterdam, Utrecht, Rotterdam a Den Haag) poslali parlamenu otevřený dopis, kde squatting podporují jako důležitou součást kultury města. Ona menšinová skupina, která má ale v parlamentu většinové zastoupení, podporuje návrh, který bude v důsledku znamenat postavení squattingu mimo zákon. Bitva se většinou odehrává v médiích, kde odpůrkyně a odpůrci prohlašují, že squatterky a squatteři jsou násilničtí a přicházejí ze strašidelných zemí jako z Polska nebo z Itálie. Politické zastánkyně a zastánci věci moc nepomáhají, navrhují, aby všechno zůstalo při starém. A mezitím roste podpora squattingu, protože globální ekonomika je ohrožena úvěrovou krizí a její kořeny vězí právě ve zneužití sektoru nemovitostí.
Na odpor možné ilegalizaci squattingu vzniká široké hnutí, které otevírá obsazené prostory veřejnosti. Organizuje demonstrace, dny otevřených dveří nebo “turistické” procházky po squatech s průvodkyněmi nebo průvodci. Z mnoha bývalých squatů nebo z oken prázdných budov jsou vyvěšeny transparenty a dochází k demonstrativním jednorázovým obsazením významných budov v centrech měst (během mezinárodních dnů April2008 byla obsazena jedna z budov slavného Rijksmusea).
Kampaň stále pokračuje, protože riziko, že zákon v parlamentu projde, znovu narůstá. Naštěstí narůstá také podpora veřejnosti nakloněné squattingu, ačkoli je zřejmé, že squatting je pro většinu společnosti stále nepochopitelným jevem. Proč? Můžeme citovat z jedné diskuze:
“Nejvýznamnější příčinou je to, že squatting je životním stylem. Je strašně oddělený od každodenního života pracujících lidí. Ne každý může žít ve squatu a lidé, kteří tvrdě dřou, aby zaplatili nájem a legální cestou získali bydlení, považují aktivity squatterek/ů za pošetilé a jaksi sobecké.”
A jiný příspěvek vysvětluje:
“Squatting je totiž perfektní kritikou zneužívání veřejného prostoru, zejména v současné situaci alarmujícího nedostatku bytů, které by si obyčejní pracující lidé mohli dovolit. A přitom rozšířenému trendu výstavby luxusních bytů, nepotřebných kanceláří a průmyslových zón, které zůstávají i po dokončení prázdné. Má ale také negativní vedlejší účinek, totiž ten, že holandský anarchismus je někdy tak trochu introvertní společenskou subkulturou, namísto aby fungoval jako hnutí, které se obrací na lidi venku.”
S vývojem událostí uvidíme, zda se squatting stane přípustnou alternativou pro širší spektrum příznivkyň/ců.
To be continued…
Brutální zásah na Cibulce a vývoj událostí
V pátek 14. listopadu 2008 došlo pozdě v noci k zásahu policie v nedávno vzniklém centru Cibulka. Prostor byl po ústní dohodě se zástupkyní majitelů po několik měsíců uklízen a zvelebován, jen aby několik málo týdnů po tom, co byl projekt představen veřejnosti a mohl posloužit jako prostor pro kulturní akce, workšopy a další projekty nezávislých iniciativ a kolektivů (o nichž si zase můžeme nechat jenom zdát), skončil nečekaně surovým zásahem státní moci.
Policie prý v objektu hledala násilníka, který se zde měl údajně skrývat, proto asi někdo z jejích kovbojů střílel varovně do vzduchu, když squatteři/rky, kteří patrně situaci pochopili jako pokus o vystěhování nebo útok ze strany neonacistů, vylezli na střechu. Otázkou zůstává, proč zásah proběhl tak děsně, co policie v objektu dělala bez souhlasu majitelů (ironií je, že narozdíl od “cibulkářů”), a proč si svou brutalitu vybíjela i na lidech, kteří přišli protestovat na podporu zadržených.
Protest proti vyklizení statku pak pokračoval v neděli, kdy proběhla na Palackého náměstí demonstrace, jíž se zúčastnilo asi 150 osob z řad stoupenců squattingu.
Zemřel jeden projekt. Vdechneme život deseti jiným!
Reporty a fotky hledejte tady:
Report na czechtek.bloguje.cz
Další zpráva na blogu cztk
Razie podle A-kontra
Demoška na A-kontra
Fotky na ihned.cz
Report a fotky z pátku na Britských listech
Bristol: Squatteři a squatterky sedí na střeše už 5 dní
28. října 2008 došlo k pokusu o nelegální vystěhování squatu na 87 Ashley Rd v Bristolu. Dům byl prázdný už nejméně tři roky a v rámci iniciativy April2008, která znamenala celoevropskou koordinaci a mobilizaci za autonomní prostory, byl obsazen a v současnosti zde bydlelo více než 20 osob.
Dům patří odnoži společnosti Places for People (Domy pro lidi), která má formu charity, a zavazuje se poskytovat bydlení sociálně slabým, bezdomovcům a starým lidem, jenže opak je pravdou. Společnost je podle prohlášení squatterů/ek jednou z nejzkorumpovanějších a je naprosto komerční.
Obyvatelé/ky budovy se samozřejmě v minulosti pokoušeli s majitelem jednat, ale neúspěšně, protože “komerční zájem se zdá být jeho jediným cílem”. Jeho plánem je totiž proměnit větší část domu na byty v soukromém vlastnictví.
K obraně domu se shromáždilo 30-50 lidí, squatteři a squatterky obsadili střechu. Nakonec se ukázalo, že lidé, kteří dům obsadili, nedostali oznámení o tom, že se mají vystěhovat, proto by bylo vystěhování nelegální. Po dvou hodinách úředníci/ice a policie místo opustili.
Jeden ze squatterů pak ve svém prohlášení objasňuje, jaká je situace jeho kolektivu a proč squatuje:
“Jsme různí lidé. Většina z nás pracuje, ne všichni. Nejspíš stejné procento jako u náhodné skupiny lidí, žijících tady ve čtvrti St.Paul’s. Náš věk se pohybuje mezi 16 a 40 lety. V současnosti tu nebydlí rodiny nebo děti, prostě kvůli tlaku ze strany úřadů. Od ostatních se odlišujeme tím, že se sami snažíme řešit svoje problémy, společně v kolektivu. Všichni z nás v minulosti žili v domech, které byly ve vlastnictví společnosti (družstevní nebo městské), ale byly opuštěny a prodány soukromým developerům. To je trend, s nímž se setkáváme stále častěji.
[Read More]
Výstava – „Squaty a autonomní centra“
Trochu se to sice protáhlo, ale nakonec se nám přece jen podařilo dát dohromady slibovanou výstavu fotek a textů se squatterskou tématikou, která by v následujících dnech, týdnech, měsících a doufejme, že i letech měla být nainstalována na nejrůznějších veřejně přístupných místech, aby tam mohla posloužit jako prostředek k prezentaci squattingu jako uvědomělé, smysluplné, sociální aktivity.
Squatting často bývá částí antiautoritářské scény kritizován za to, že dost jeho aktivit směřuje pouze do prostředí takzvaného „aktivistického ghetta“ a nemá přesah přes jeho pomyslné hranice. Věříme proto, že naše výstava bude jednou z těch aktivit, která se o onen přesah nejen pokusí, ale úspěšně k němu bude směřovat tím, že myšlenky a principy squattingu přiblíží lidem pohybujícím se mimo aktivistickou komunitu, tedy lidem co by se k nim zřejmě jinak nedostali a pokud ano tak pouze v překroucené podobě v podání mainstreamových médií či odpůrců squatterské filozofie. O tom, zda se nám plánovaného cíle skutečně podaří dosáhnout, můžeš polemizovat, věřit v to, či o tom pochybovat. O čem ale pochybovat nelze, je to, že pokud máme alespoň nějakou šanci toho dosáhnout, pak k tomu je zapotřebí mnohem víc, než aktivita několika mála nadšenců a nečinnost hrstky přihlížejících. Je potřeba spousta další energie, nápadů a lidí, kteří se rozhodnou je společně realizovat. Bez toho se nic z toho, co děláme, nemůže pohnout z místa a vše co tvoříme zůstane i nadále jen „menšinovým jevem vegetujícím na okraji společnosti“, bez potenciálu rozšířit se i do jejího středu. Chceme-li cítit růst, musíme pro něj něco udělat, protože nic nám z nebe nespadne. Věř tomu, že každý jedinec, který v kooperaci s ostatními vkládá čas, energii a prostředky do squatterských aktivit je velkým přínosem pro celé hnutí a napomáhá jeho vzestupu. Proto říkáme: Víc takových přínosů (a lidí, co je způsobují) ať náš růst je tak intenzivní, že ani represivní složky a jejich přisluhovačská mainstreamová média nebudou stíhat reagovat naše tvůrčí tendence a potlačovat je.
Nevíš-li, kde začít, pak se alespoň zapoj do již započatých projektů a uvidíš, že vymýšlet a realizovat ve spolupráci s ostatními nové projekty a aktivity není zas tak složitá záležitost. I naše výstava ti snadno může posloužit jako onen „odrazový můstek“ pro sebezapojení, proto máš-li možnost jí někde ve svém okolí nainstalovat, pak neváhej a ozvi se nám. Rádi/-y výstavu zapůjčíme, budeme-li vědět, že bude na bezpečném místě sloužit svému účelu. Nemáš-li možnost pomoci s výstavou, pak nezoufej protože je „x“ dalších způsobů jak squatteskou scénu/hnutí podpořit a stačí si jen vybrat ten, který ti vyhovuje a je v souladu s tvými schopnostmi. Nevíš-li si rady, pak udělej krok první: kontaktuj nás, nebo jinou squatteskou iniciativu. Každý, komu jde upřímně o to, aby se squatterské hnutí rozrůstalo, ti jistě v mnohém poradí, podělí se s tebou o své zkušenosti nebo s tebou naváže přímou spolupráci!
Ale zpět k výstavě. K první instalaci výstavy dojde už toto pondělí, tedy 10.11.2008 v litvínovském klubu Terasa (www.terasaclub.com), kde bude zároveň probíhat koncert kapel Confronto (metalcore – Brazílie), Die Young (hardcore – USA) a Action (metal mosh core ČR). Výstava zde bude k dispozici k nahlédnutí přibližně 3 – 4 týdny a poté poputuje na další místo, které zatím není pevně určeno. Chceš-li s určením pomoci, tím že zajistíš vhodný prostor pro instalaci, pak neváhej a ozvi se! Vděčni/-é budeme i za jakoukoliv pomoc se šířením informací o této výstavě. Infotext, který smysl výstavy přibližuje si můžeš stáhnout zde: LETÁK
Christiánie versus stát
Proces Christiánie versus stát začal
03. 11. 2008
První z dvanácti soudních stání ve sporu, který Christiánie vede proti státu, začalo dnes dopoledne. Stání pojednávalo o prvních letech Christiánie.
Soud má rozhodnout o tom, zda obyvatelé Christánie nabyli právo užívat stará kasárna vydržením. Stání se účastnilo zhruba 20-25 přihlížejících – někteří z nich byli obyvatelé Christiánie – a vše proběhlo v klidu.
Christánie zažalovala úřady, aby získala konečný rozsudek, podle kterého má jako kolektiv nevypověditelné uživatelské právo na oblast, kterou starší generace obsadila v roce 1971….VÍCE
…..
Christánie: stát nás podvedl
07. 11. 2008
První svědci z Christiánie, kteří dnes vystoupili u Zemského soudu, poukazovali na nečestné jednání státu při projednávání budoucnosti Christiánie.
”Bylo to svinstvo”
Při dnešní výpovědi svědků v případu ”Christiánie versus stát” si nikdo nebral servítky. Svědek Preben Dam Kristensen vyjádřil svůj názor na průběh jednání se státem, které skončilo vypovězením kolektivního uživatelského práva Christánie v roce 2004.
Podle slov advokátů Christánie tomuto rozhodnutí státu předcházel dlouhý proces, jehož výsledkem v roce 2002 bylo to, že úřady již dál nemohly proti Christiánii používat argument nepovolených staveb…VÍCE
….
Christiánie – smlouva “zmizela”
08. 11. 2008
Advokáti zastupující Christiánii se včera v soudním sále rozčilovali kvůli znemožněnému přístupu k tajným a zadrženým dokumentům, které jsou v procesu klíčové.
Advokátům bylo řečeno: „tyto dokumenty již neexistují“
Advokáti Knud Foldschack a Christian Dahlager se marně pokoušeli získat přístup k naprosto klíčovým dokumentům, které se týkají smlouvy z roku 1991 mezi státem a Christiánií.
Ale Katastrální úřad nemovitostí (v Dánsku doslova „Správa hradů, zámků a nemovitostí), který hraje jak v tomto procesu tak v průběhu „normalizace Christiánie“ velkou roli, oznamil advokátům, že dokument „ve své původní formě“ již neexistuje…VÍCE
Zdroj: mochasin.com
Policejní zásah na Miladě, 2.11.
Kromě zhruba osmdesáti lidí přijela na sobotní party i nevítaná návštěva- celkem 15 policejních aut. Běžný výjezd kvůli hluku (jak jsme slíbili, izolace bude co nevidět) to tedy zřejmě nebyl, i když se nás o tom zpočátku příslušníci PČR snažili přesvědčit. Proč potom nešli na naší radu řešit problém s DJ´s? A proč tedy lezli do hořejších pater domu, budili spící lidi a požadovali aby všichni vylezli před barák?
Protože nás chtěli vyklidit, popř. se na podobný scénář připravit!
My máme ale taky svý scénáře a tak jsme se nenechali zaskočit. Jeden z nás odmítal slézt ze střechy až do chvíle, kdy ho na ní vystřídali jiní, již perlustrovaní z nás- dotyčný byl následně zadržen na několik hodin na stanici v Kobylisích, kde mu bylo mimo jiné vyhrožováno převezením do Bohnic..
Pro nás celý incident znamená jediné: zas jsme si o kousek jistější, že jsme někomu trnem v oku. Pravděpodobně si kdosi dělá zálusk na pozemek, kde právně neexistující Milada stojí, možná jen klukům a holkám od Policie vadí, že jsme krapet aktivnější než bylo posledních pár let zvykem.
Každopádně zůstáváme v pohotovosti a vy v ní prosím buďte taky. Milada není jen těch, kdo v ní bydlí, Milada je nás všech- všech kdo kdy kdekoliv squatovali, všech anarchistů a svobodomyslných lidí, všech příznivců undergroundu a alternativní kultury. A my všichni musíme dát v případě pokusu o vyklizení svůj nesouhlas důrazně najevo.
