Více fotek TADY
Výňatek z internetové diskuze o situaci v Holandsku, jde o reakci na situaci po schválení protisquatterského zákona v říjnu 2009 (překlad z angličtiny):
Ta smutná zpráva (pozn. o přijetí zákona) je pouze relativní. Tradičně silné a organizované, politicky inteligentní a militantní holandské squatterské hnutí nezastaví svoje aktivity jenom proto, že mu to přikážou nějací zákonodárci. Squatterské hnutí v Holandsku má svůj základ v obrovském nedostatku cenově dostupného bydlení. (Naneštěstí) však tento problém rozhodně v blízké budoucnosti vyřešen nebude. Předložený zákon ještě neprošel senátem, ale pravděpodobně se tak stane. Nicméně vedení většiny velkých měst už konstatovala, že zákaz squattingu vynucovat nebudou. Dokonce vysocí policejní úředníci vyslovili vážné pochyby o jeho uskutečnitelnosti v rámci veřejnosti. Samo squatterské hnutí pak z celého toho vzruchu spíše profitovalo. Mnoho kolektivů, které byly v polospánku po mnoho let, se teď začíná hýbat, brousí svá páčidla a obsazuje prázdné domy. Je tady spíše neobvyklý smysl pro jednotu v tradičně decentralizovaném holandském squatterském světě, které když pocítilo, že mu jeho odpůrci dýchají na záda, organizuje demonstrace s účastí z celého Holandska, připravuje akční dny a vzdoruje. Navíc proběhly solidární akce v několika evropských zemích. Prosazovaný zákon má především symbolický charakter, jak tvrdí sami jeho podpůrci. ‘Ruce pryč od majetku někoho jiného’ je jejich krédo. Ale pokud jde o zbytek, zdá se, že nikdo doopravdy nepopírá fakt, že zákon nepřináší žádné reálné řešení opravdových problémů, kterým čelí moderní urbanizmus v hustě zalidněné zemi, jakou Holandsko bezesporu je. A navíc, jeho zavádění bezpochyby přinese na pořad množství stěžejních otázek o přidělování (pozn. asi bydlení), což squattery vždycky těší a čeho se jejich protivníci doopravdy bojí.
Nemusíte se až zas tak moc bát, protože konec konců, revoluční aktivity byly vždycky ilegální.
Pozdravy z Amsterdamských barikád
KRAAKEN GAAT DOOR! (Squatting bude pokračovat!)
Na týden v Amsterdamu
Na týden v Amsterdamu. Bydlíme ve squatu na jednom bulváru na východě. Vysoká budova, strašně příkré schody. Spíme až nahoře pod střechou, dva prázdné pokoje, výhled přímo na ulici pod námi. Hned naproti je veliká policejní stanice.
Sobota:
V Joes’ Garage je give away shop (Weggeefwinkel) – hadry, boty, knížky, předměty, nádobí a další drobné i velké věci jsou v pátek večer vytaženy z polic a naaranžovány, aby přitáhly pozornost a nakupování bylo zábavou a zážitkem a navíc za nic! Prý nejde o to, aby lidé sebrali co můžou jenom proto, že je to zadarmo. Hotová scénografie, trochu kýče, nějaký příběh, všechny předměty dostanou svoje místo. V sobotu sem pak přicházejí lidé ze sousedství, někdo pro staré knihy a desky, jiný pro oblečení, filmy nebo třeba kočárek. Někteří se strkají, rychle berou všechno, co lze, jen aby je někdo nepředběhl. Jiní na ně koukají trochu pohoršeně nebo s úsměvem a ukazují si podivné nebo legrační předměty, které našli, nebo vzájemně obdivují dobré úlovky, třeba ta krásná pozlacená svíčka ve tvaru hodin – jako by vypadla z Alenky v říši divů. Klábosíme, smějeme se nad knihou o mužském orgasmu, do které jsem se neodvážila nahlédnout, ale jiná žena ji prohlíží a nakonec ji strčí do tašky, hehe, smějeme se…se starším pánem mluvíme o cestování a o všem možném. Přichází nějaký kluk a přiváží krabice s reflektory, kabely, nádobím, které chce rozdat. Turecké ženy se strkají, nádobí cinká. Je to divočina. Hehe. Večer pomáháme zase všechno sklidit do kufru a do krabic, uložit zpátky do polic, kde bude obchůdek s věcmi zdarma a mimo zákonitosti peněženek čekat celý týden do příštího sobotního give away shopu.
Neděle:
Naplánovány jsou čtyři obsazení, jdeme pomoct na dvě z nich.
Celý článek: Celý článek
Pohled na squatting v Holandsku – rozhovor
Jsi v Amsterdamu jenom krátce, určitě už ale víš něco o tom, jak se tam squatuje, jak to funguje…?
Hmm, právě že každej ti tu říká něco trochu jinýho, takže u některejch věcí si nejsem přesně jistej. Ale zhruba. Můžu říct, že squatting je legální, takže se baráky obsazujou úplně jinym způsobem. Vytipujete si jako skupina barák, musí bejt prázdnej minimálně rok, na to je zákon. Napíšete projekt, proč to obsazujete a co tam chcete dělat. S tím projektem přijdete na KSU (Kraakspreekuur), to je schůzka Squatterský poradny. A tam jsou lidi, který se v problematice vyznají, poradí a pomůžou sehnat dostatečný množství lidí pro obsazení. Na obsazovačku přijdou lidi, čím víc, tím líp, pár z nich rozbije zámky a vejde se dovnitř, my kolem domu jsme jenom podpora, takže do baráku se nekoukáme a stojíme venku, oni obhlídnou barák, jestli tam nejsou nějaký věci, co jsou nelegální, třeba kradený věci apod., najdou třeba rok starou poštu, to je jeden z důkazů, že dům je dýl než rok prázdnej, jinak by bylo obsazení nelegální. Pak se zavolá policii, že jsme osquatovali barák, přijde 3-5 cajtů a mluví s lidma z KSU je to lepší, jako cizinec nemáš šanci. A pak se jdou kouknout do baráku, jestli je fakt nepoužívanej, pouštěj se tam maximálně dva, ukáže se jim pošta, že tady fakt nikdo rok nebyl a pokud nic nenasvědčuje opaku, cajti řeknou, že podle zákona tady můžeme zůstat. Pak to jde k soudu (na ten se čeká 3 měsíce).
Na tý Kinkerstraat nás dokonce cajti v jeden moment ochraňovali před majitelem!
A víš víc o tom, co se tam stalo? Prej vás napadli nějaký týpci.
Přišlo nás asi 70, otevřely se dva nebo tři baráky a pak se zavolala policie. Ohledně Kinker nám cajti, po tom, co barák prošli, řekli, že to můžeme obývat. Jenže pak najednou přišel majitel a začal ještě s jedním Rusem napadat lidi. Sednul si do vedlejšího snackbaru a pak ten jeho bodyguard rozbil židlí výlohu (asi pěkne drahou), kolem stáli cajti, tak je hned sebrali, toho, co to rozbil, vezli do nemocnice, a pak rovnou letadlem zpátky do Ruska.
A byl jsi tam i potom později? Prej tam vtrhla větší banda těch Rusů a pomlátili squattery. A několik squaterů šlo do vězení, proč?
Majitel tam byl už dvakrát asi s 15 Rusama dělat bordel a cajti nás vlastně chráněj, ale víš co, cajti tam nemůžou bejt stále, tak se uvažuje o tom, že se to asi opustí, stále se tam motaj Rusové a rozbíjej věci, co lidi na baráku dělají.
Nevim, jak to bylo den na to, ale přímo na tý obsazovačce, jak týpek rozbil okno židlí, vyběhl ven a napadal lidi, a pár z lidí mu to vrátilo, policie do toho vběhla a i když viděla, že squatteři se jenom brání, tak sebrali, a to fakt nevim kolik lidí, vůbec to nebylo vidět. Já byl na tý akci a jedna holka, co s náma bydlí, se dva dny neukázala, pak se vrátila s tím, že jí tam chytli, vůbec to nebylo vidět.
No a pořád je ten alarm, to znamená, že když máš čas, běž tam, jenom abys tam pomohl.
Ten alarm? Jak to funguje?
Jsou dva druhy alarmu, pre-alarm a alarm, pre-alarm znamená, že můžeš přijít, ale není to úplně nutný, a alarm znamená, přijďte všichni, kdo můžete.
Máme nakreslený pavučiny na papíře, zavolá se prvnímu, on volá další dva a ti dvěma dalším atd. Prostě pavučina. Aby se rychle zalarmovalo co nejvíc lidí. Taky se tomu říká “sněhová koule”.
A ten alarm, co je teď, ten je kvůli těm útokům na Kinkerstraat?
Amsterdam: Napadení nového squatu skupinou hrdlořezů
Odpoledne 18. ledna byla obsazena dvě spodní patra budovy na Kinkerstraat, brzo se dostavila policie, prošla si budovu a potvrdila, že je budova prázdná déle než rok (obvyklá procedura při obsazení domu v Holandsku). Brzy poté se ukázalo několik týpků, kteří začali squatterům/kám vyhrožovat a rozbili okno vedlejšího snackbaru. Policie byla ještě na místě, a tak byl jeden z nich zatčen. Celá věc se uklidnila a začalo se s úklidem squatu. V půl osmé se objevil gang 20-25 hrdlořezů. Mluvili mezi sebou rusky. Surově se protlačili do budovy a napadli squatter/k/y. Tři z obyvatel nového squatu byli zraněni, jeden z nich převezen do nemocnice se zlomenou čelistí. Rváči se chovali organizovaně, jako by byli zvyklí společně používat násilí. Potom, co přijela policie, přesvědčili ji násilníci o tom, že uvnitř poklidně seděli, zatímco je squatteři/rky napadli! Jen díky tomu, že se objevilo několik lidí ze sousedství, aby potvrdili opak, si policie uvědomila svou chybu a šla zatknout zbylé rváče. Potom byla budova znovu předána squatterům/kám, kteří začali opravovat to, co rváči zničili, a vybudovali barikády.
Během akce bylo patrně zatčeno pět squatterů/ek, do tří dnů byli všichni propuštěni, zatím není jasné, jak bude věc pokračovat dál.
Dokumenty o squattingu, benefiční DVD
Právě vyšlo dvd s několika dokumenty o squattingu, jde o benefit na Info Usurpa. Najdete tu záběry z polského Rozbratu nebo z několika projektů ve Ljubljaně, dokument o obsazování domů v Amsterdamu a několik kratších věcí.
Napsat si o něj můžete třeba na adresu TPC distribution: R.Pátek, P.O.Box 40, Litvínov 1, 43601
Bude squatting v Holandsku zakázán?
Už od r.2003 dochází v holandském parlamentu k opakovaným pokusům prosadit zákon, který by pozměnil zákony týkající se obsazování prázdných budov, a postavil by tak squatting mimo zákon….
Po několika letech relativního klidu se kol. r. 2003 začaly holandské squatterky a squatteři znovu organizovat na širší politické bázi. S tím souvisel i rostoucí zájem političek a politiků o jinak pouze undergroundové hnutí. A tak v době, kdy squatterky a squatteři začali obsazovat výrazné lokality, jako velké villy, část olympijského stadiónu a celé řady domů v jedné ulici, začala se jich lobby obchodnic a obchodníků s nemovitostmi obávat. Brzy vyústil problém v situaci, kdy si pravicové strany začaly stěžovat na fakt, že je squatting podle zákona stále ještě legální. Teď, v r.2008, mnoho let poté, co squatterky a squatteři získali širokou podporu veřejnosti, není stále rozhodnuto, dokonce ani potom, co představitelky/é čtyř velkých měst (Amsterdam, Utrecht, Rotterdam a Den Haag) poslali parlamenu otevřený dopis, kde squatting podporují jako důležitou součást kultury města. Ona menšinová skupina, která má ale v parlamentu většinové zastoupení, podporuje návrh, který bude v důsledku znamenat postavení squattingu mimo zákon. Bitva se většinou odehrává v médiích, kde odpůrkyně a odpůrci prohlašují, že squatterky a squatteři jsou násilničtí a přicházejí ze strašidelných zemí jako z Polska nebo z Itálie. Politické zastánkyně a zastánci věci moc nepomáhají, navrhují, aby všechno zůstalo při starém. A mezitím roste podpora squattingu, protože globální ekonomika je ohrožena úvěrovou krizí a její kořeny vězí právě ve zneužití sektoru nemovitostí.
Na odpor možné ilegalizaci squattingu vzniká široké hnutí, které otevírá obsazené prostory veřejnosti. Organizuje demonstrace, dny otevřených dveří nebo “turistické” procházky po squatech s průvodkyněmi nebo průvodci. Z mnoha bývalých squatů nebo z oken prázdných budov jsou vyvěšeny transparenty a dochází k demonstrativním jednorázovým obsazením významných budov v centrech měst (během mezinárodních dnů April2008 byla obsazena jedna z budov slavného Rijksmusea).
Kampaň stále pokračuje, protože riziko, že zákon v parlamentu projde, znovu narůstá. Naštěstí narůstá také podpora veřejnosti nakloněné squattingu, ačkoli je zřejmé, že squatting je pro většinu společnosti stále nepochopitelným jevem. Proč? Můžeme citovat z jedné diskuze:
“Nejvýznamnější příčinou je to, že squatting je životním stylem. Je strašně oddělený od každodenního života pracujících lidí. Ne každý může žít ve squatu a lidé, kteří tvrdě dřou, aby zaplatili nájem a legální cestou získali bydlení, považují aktivity squatterek/ů za pošetilé a jaksi sobecké.”
A jiný příspěvek vysvětluje:
“Squatting je totiž perfektní kritikou zneužívání veřejného prostoru, zejména v současné situaci alarmujícího nedostatku bytů, které by si obyčejní pracující lidé mohli dovolit. A přitom rozšířenému trendu výstavby luxusních bytů, nepotřebných kanceláří a průmyslových zón, které zůstávají i po dokončení prázdné. Má ale také negativní vedlejší účinek, totiž ten, že holandský anarchismus je někdy tak trochu introvertní společenskou subkulturou, namísto aby fungoval jako hnutí, které se obrací na lidi venku.”
S vývojem událostí uvidíme, zda se squatting stane přípustnou alternativou pro širší spektrum příznivkyň/ců.
To be continued…
Amsterdam (NL): Joe’s Garage/PS28 budou pravděpodobně vystěhovány
V úterý 14. října 2008 dojde nejspíš k vlně vystěhování. Pretoriusstraat 28, kde se nachází Joe’s Garage bude pak vyklizena.
Budova, kde bydlí 7 lidí, 3 kočky a kde se nachází sociální centrum Joe’s Garage se tak stane majetkem skupiny spekulantů/ek, co nemají žádné vztahy se sousedstvím a kterým jde pouze o finanční zisk.
Obyvatelé/ky budovy a dobrovolníci/ice sociálního centra jsou naopak se sousedstvím v Transvaalu silně propojeniy a nechtějí to jen tak nechat být. Sociální centrum Joe’s Garage je rozhodnuto pokračovat ve svých aktivitách, určených sousedům/kám, až do posledního okamžiku.
Proto bude v sobotu 11. října otevřen “free shop (všechno zdarma)” jako obvykle od 14 do 18hod. a jídlo se bude v restauraci podávat v pondělí 13. října od 19hod.
Přijďte všichni a všechny!
Ne-bydlení…projekty ve squatech
Projektíky, dílny a aktivity v rámci polit.soc.kult. komunikace squatu s okolím a realizace představ o životě, takže asi všechno kromě bydlení.
Bydlení s tím vším úzce souvisí, může být pojímáno prostorově, umělecky nebo myšlenkově různě, projekty a aktivity s ním jsou propojené. Všechno je to moc složité a otevřené různým přístupům, takže to tak také necháváme – otevřené — [Read More]
Squaty ve Francii 1976-84
Tento text je překladem části rozsáhlejší studie Autonomní hnutí ve Francii v letech 1976 – 1984 (Univerzita Paříž X, Nanterre, Soudobá historie a politická sociologie, 2004), jejímž autorem je Sebastien Schifres.
Ve Francii samozřejmě fenomén squaterství předchází vzniku autonomního hnutí. Příklady squatování můžeme najít po celé období XX.století. Zdá se, že termín “squatovat” se původně objevil ve Spojených státech na počátku XIX.stol. jako výraz označující kolonizátory, kteří se usazovali na území Západu bez listiny prokazující vlastnictví (z angl. to squat: sednout si) (1). Ve Francii nabývá fenomén na šíři bezprostředně po válce kvůli bytové nouzi. Toto jednání je tedy výrazem materiální potřeby. Masivní program výstavby panelových bytů v 50. a 60. letech většinu této bytové nouze ukončí a tím i tuto první velkou vlnu squatů. [Read More]
